20 C 33/2024-29 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí 17 053,51 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení (zjevně míněno ve výši určené předpisy práva občanského) jdoucího z uvedené částky od 29. 11. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že se jedná o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného vzniklé tím, že žalobkyně nedopatřením a bez právního důvodu zaslala dne , datum, na jeho bankovní účet uvedenou částku, avšak žalovaný tuto částku přes opakované výzvy nevydal.2. Vyjádření žalovaného k žalobě soud v průběhu řízení nezískal.3. Ke stavu věci soud zjistil, že dne , datum, došlo k bankovní transakci, a to k převodu peněžité částky ve výši 17 053,51 Kč z účtu žalobkyně vedeného u , právnická osoba, ., číslo účtu , č. účtu, na účet č. , č. účtu, , identifikované variabilním symbolem , var. symbol, . Uvedené zjištění vyplývá z žalobkyní předloženého výpisu z uvedeného účtu z data , datum, , kde je uvedená transakce zaznamenána. Soud dále zjistil, že na dotaz žalobkyně sdělila , právnická osoba, ., že účet, na který byla uvedená částka poukázána a převedena je účtem, který posledně zmíněná banka vede pro majitele účtu, kterým je právě žalovaný zastoupen zákonnou zástupkyní , jméno FO, , narozenou , datum, . Uvedené zjištění vyplývá z žalobkyní předloženého sdělení , právnická osoba, . ze dne 25. 10. 2022, které bylo žalobkyni poskytnuto s odkazem na ustanovení § 38 odst. 8 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Dále bylo zjištěno, že se následně žalobkyně obrátila na žalovaného prostřednictvím jeho zákonné zástupkyně, a to s výzvou ze dne 9. 11. 2022 a posléze ještě předžalobní výzvou ze dne 25. 4. 2023, přičemž v obou těchto výzvách byl žalovaný vyzván k vrácení chybně převedené částky s odůvodněním tohoto požadavku, že se v jeho případě jedná o neoprávněně obdrženou platbu přijatou plněním bez právního důvodu. V obou těchto výzvách byl rovněž uveden účet, na který měl žalovaný uvedenou částku vrátit a rovněž příslušné symboly, který by měl tuto platbu v případě jejího vrácení identifikovat. Zmíněné výzvy byly předány k poštovní přepravě tak, jak vyplývá z příslušných poštovních zásilek předložených žalobkyní, avšak tyto zásilky nebyly v úložní době vyzvednuty. Jedná se o poštovní zásilky , Anonymizováno, , Anonymizováno, CZ a , Anonymizováno, , Anonymizováno, CZ.4. Na základě shora uvedených skutkových zjištění učinil soud skutkový závěr v tom směru, že žalobkyně poukázala žalovanému uvedené peněžní prostředky, bez toho aniž by mezi účastníky existoval nějaký závazek, resp. povinnost žalobkyně k tomuto plnění.5. K právní kvalifikaci skutkového závěru soud uvádí, že peněžité plnění ve výši 17 053,51 Kč, které tedy žalovaný získal převodem na účet, jehož je majitelem, je tak nutno považovat za jeho obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Jak je již řečeno, v daném případě tedy bezdůvodné obohacení představuje několikráte zmíněných 17 053,51 Kč, jejichž vydání tedy soud žalovanému uložil v tomto rozsudku a to spolu s žalobkyní požadovanými úroky z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jdoucí od požadovaného data 29. 11. 2022 do zaplacení dlužné částky, přičemž soud dospěl k závěru, že od 29. 11. 2022 byl již žalovaný v prodlení. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení je závazkem, jehož splatnost z logiky věci nemohla být účastníky předem ujednána, a navíc nebylo zjištěno, že by byla platnost dojednána posléze, a proto je pro stanovení splatnosti tohoto dluhu nutno aplikovat ustanovení § 1958 odst. občanského zákoníku, dle kterého, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu. Za výzvu k plnění soud v daném případě považuje první zmíněnou výzvu žalobkyně ze dne 9. 11. 2022, která byla podle žalobkyní předložené poštovní doručenky připravena pro žalovaného k vyzvednutí ode dne 11. 11. 2022. Jelikož nedošlo ke skutečnému převzetí uvedené zásilky žalovaným, resp. jeho zákonnou zástupkyní, které byla tato výzva doručována, tak lze podle domněnky dle ustanovení § 573 občanského zákoníku mít za to, že došla do sféry k dispozici žalovaného třetí pracovní den po odeslání, tj. přinejmenším než 16. 11. 2022, a od následujícího dne je žalovaný v prodlení, a žalobkyně tedy požaduje úroky z prodlení ode dne, kdy již byl žalovaný podle uvedených závěrů v prodlení splněním svého závazku vydat bezdůvodné obohacení6. Rozhodnutí o náhradě nákladu řízení odůvodněno ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., na základě kterého bylo právo na nákladu řízení přiznáno žalobkyně jako úspěšné účastnici sporu, přičemž za náklady nutné k uplatnění práva jsou v daném případě žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, který tak tvoří náklady řízení, který je povinen žalovaný žalobkyni rovněž zaplatit.7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovaného příznivější, než zákonem určené třídenní.