20 C 49/2024-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 820 Kč s příslušenstvím jako dlužného příspěvku za porušení povinnosti žalovaného sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, za dobu od 02.09.2022 do 09.09.2022 ve výši 520 Kč spolu s poplatkem představujícím náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ke stavu věci soud zjistil, že se žalobkyně na žalovaného obrátila s písemnou výzvou ze dne 22. 6. 2023 k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně. Z obsahu této výzvy vyplývá, že žalovaný byl evidován jako vlastník a provozovatel vozidla registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , představující osobní automobil s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 a dále, že dle informací pojišťoven nebylo k tomuto vozidlu sjednáno v období od 02.09.2022 do 09.09.2022, tj. po dobu 8 dnů, povinné pojištění. Uvedené údaje o vozidle a o povinných osobách, a to vlastníku a provozovateli, odpovídají údajům evidovaným v registru silničních vozidel, resp. výpisu předloženého žalobkyní vycházejícího z tohoto registru. Prostřednictvím této výzvy tak žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 520 Kč přestavující zmíněný příspěvek za porušení povinnosti pojistit vozidlo v denní sazbě 65 Kč a dále požádala o úhradu nákladů na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, a to ve stanovené lhůtě 60 dnů. Uvedená výzva byla dle informací České pošty převzata k poštovní přepravě. O úhradu shora zmíněného příspěvku podle uvedené výzvy byl žalovaný vyzván ještě prostřednictvím upomínky ze dne 27. 9. 2023, přičemž také tato upomínka byla zaslána žalovanému prostřednictvím poštovní přepravy tak, jak vyplývá z příslušného podacího dokladu předloženého žalobkyní.4. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil povinnost podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Soud má totiž za to, že z žalobkyní předložené výzvy lze dovodit, že v ní uvedené údaje byly získány postupem podle ustanovení § 15 zmíněného zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, který žalobkyni umožňuje získávat od Ministerstva dopravy informace a porovnávat je s informacemi o pojištění vozidel předávané žalobkyně pojistiteli, přičemž žalobkyně je podle § 18 odst. 2 písm. h) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinna vést evidenci a statistiky pro účely pojištění odpovědnosti. Uvedenou úvahu tedy uzavírá soud tím, že údaje zaznamenané ve shora uvedené výzvě jsou výsledkem zákonného postupu žalobkyně při zjišťování vozidel z registru silničních vozidel s absencí povinného pojištění odpovědnosti z jejich provozu. Soud tak žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyní požadovaný příspěvek, jehož denní výše v daném případě představuje částku 65 Kč. Výše požadovaného příspěvku je v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů a to, dle jejího ustanovení § 2 odst. 1 písm. h), neboť výše příspěvku podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušovaná povinnost sjednat pojištění odpovědnosti z jeho provozu, a výše denní sazby podle druhu vozidla s tím, že výši denní sazby podle ustanovení § 4 odst. 5 zmíněného zákona stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Soud dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který jí náleží podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla s tím, že podle sazebníku žalobkyně představuje tento příspěvek v jednotlivém případě 300 Kč. Žalovaný je dále povinen zaplatit z dlužné částky úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ustanovení § 1970 obč. zák. a navazujícího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jdoucí ode dne následujícího po splatnosti, neboť současně soud s ohledem na odeslání příslušné výzvy a na dobu jejího doručení dospěl k závěru, že byla splněna povinnost dle ustanovení § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle kterého je žalobkyně povinna vyzvat ke splnění povinnosti v trvání nejméně 30 dnů od doručení výzvy. Soud vycházel z ustanovení § 573 obč. zák., dle kterého se má za to, že došlá zásilka odeslaná z využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Soud má taktéž za to, že byla splněna podmínka podle ustanovení § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tj. že žalobkyně uvedenou výzvu odeslala ve lhůtě do jednoho roku ode dne, kdy se dozvěděla, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla, tj. osobě povinné k zaplacení příspěvku.5. Právo na náhradu nákladů řízení bylo přiznáno žalobkyni podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. jako úspěšnému účastníku sporu. Tyto náklady tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále odměna advokátem za její zastupování v řízení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 14 zmíněného advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva), spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a odměna za úkon právní služby v podobě účasti u jednání ve výši dle ust. § 7 advokátního tarifu, tj. ve výši 500 Kč s paušální náhradou hotových výdajů dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč a dále jízdné na trase , adresa, a zpět vozidlem RZ , SPZ, při ujetí 172 km ve výši 1 338 Kč (amortizace 5,60 Kč na 1 km a pohonné hmoty), resp. čtvrtina z těchto nákladů s ohledem na účast zástupce žalobkyně u čtyřech jednání v týž den u téhož soud, tj. 334,50 Kč a náhrada za ztrátu času jízdou za šest půlhodin po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu, tj. 600 Kč, resp opět pouze jedna čtvrtina, tj. 150 Kč a příslušná DPH, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna odvést podle zvláštního právního předpisu. Náklady řízení ve výši 3 043,25 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.6. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovaného příznivější, než zákonem podpůrně určené třídenní.