23 C 251/2024-17 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 4 240 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného a nákladů za odeslání upomínky dlužného pojistného.2. Z předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.3. Žalobkyně a žalovaná se ke dni , datum, písemně dohodly, že žalobkyně bude od téhož dne poskytovat za pro případ výskytu v dohodě blíže specifikované nahodilé události žalované nebo třetí osobě sjednané plnění, za což měla žalovaná žalobkyni platit od 2. 9. 2022 částku 808 Kč měsíčně. Doba trvání dohody byla sjednána do 1. 7. 2066. Žalovaná však účastníky smluvenou částku dne 2. 1. 2023, 2. 2. 2023, 2. 3. 2023, 2. 4. 2023 a 2. 5. 2023 neuhradila. Žalovaná byla před zahájením řízení k úhradě nárokované částky opakovaně vyzývána. Přestože žalovaná nijak nezpochybnila existenci žalobou vzneseného nároku, ani nerozporovala skutečnost, že předmětná částka nebyla uhrazena, z ničeho nevyplynulo, že by do dne vyhlášení rozsudku žalobkyni cokoliv uhradila.4. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 2 platí, že je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1958 odst. 1 o. z. platí, je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.5. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě částečně vyhověl.6. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva na dobu určitou, kde žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaná jako pojistník. Pojistné období bylo sjednáno jako měsíční s počátkem pojištění od 2. 9. 2022. Žalovaná porušila svoji povinnost vyplývající z mezi ní a žalobkyní uzavřené pojistné smlouvy, a to když ve lhůtě splatnosti dne 2. 1. 2023, 2. 2. 2023, 2. 3. 2023, 2. 4. 2023 a 2. 5. 2023 neuhradila sjednané pojistné. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná ani přes upomínku žalobkyně dlužné pojistné neuhradila, vznikla jí povinnost k úhradě dlužné částky představované neuhrazeným pojistným, a to včetně úroku z prodlení, v souladu s návrhem žalobkyně, ve výši 15 % ročně z částky 4 040 Kč od 1. 6. 2023 do zaplacení.7. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“).8. Ve vztahu k žalobkyní požadovanému „poplatku za odeslání upomínky ve výši 200 Kč“ soud žalobu zamítl, neboť povinnost žalované uhradit takový poplatek nebyla v předmětném řízení prokázána, přičemž žalobkyni nebylo možno o nutnosti prokázání této skutečnosti poučit, neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, přičemž úspěch žalované byl nepatrný, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.