23 C 52/2024-19 — Okresní soud v Sokolově

Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 547 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr skutkovém stavu.Písemnou dohodou účastníků se žalobkyně od 14. 11. 2019 zavázala pro případ způsobení škody za touto dohodou specifikovaných podmínek poskytnout žalovanému nebo třetí osobě účastníky sjednané plnění. Za tento závazek žalobkyně měl žalovaný od 15. 11. 2019 zaplatit ročně částku 1 782 Kč, a to vždy k 15. 11. příslušného roku. Trvání uvedené dohody nebylo sjednáno. Žalovaný však účastníky smluvenou cenu ke dni 15. 11. 2022 neuhradil, a to přes to, že byl k její úhradě opakovaně vyzýván. Přestože žalovaný nijak nezpochybnil žalobou vznesený nárok na úhradu požadované částky, ani nerozporoval skutečnost, že požadovaná částka dosud nebyla žalobkyni uhrazena, z ničeho nevyplynulo, že by žalobkyni do dne vyhlášení rozsudku cokoliv uhradil.Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě vyhověl.Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění na dobu neurčitou, kde žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník. Pojistné období bylo sjednáno jako roční s počátkem pojištění od 15. 11. 2019. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z mezi ním a žalobkyní uzavřené pojistné smlouvy, a to když ve lhůtě splatnosti do 15. 11. 2022 neuhradil sjednané pojistné ve výši 1 782 Kč za příslušné pojistné období. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný ani přes opakované upomínání ze strany žalobkyně dlužné pojistné neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, a to v souladu s návrhem žalobkyně, za období od 15. 11. 2022 do 6. 3. 2023 ve výši 547 Kč, a to včetně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 547 Kč od 7. 3. 2023 do zaplacení.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 547 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.