33 C 184/2024-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 3 800,75 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které dodávala žalované plyn do odběrného místa na adrese , adresa, . Za sdružené služby dodávky plynu vystavila právní předchůdkyně žalobkyně za období od 22. 4. 2020 do 20. 4. 2021 žalované fakturu na částku 1 715,74 Kč splatnou dne 10. 5. 2021 a za období od 21. 4. 2021 do 1. 4. 2022 fakturu na částku 2 085,01 Kč splatnou dne 2. 5. 2022. Žalovaná faktury ve lhůtě splatnosti neuhradila. Jelikož žalovaná nereagovala na výzvy k úhradě, domáhá se žalobkyně, které byly pohledávky postoupeny, svého nároku soudní cestou.2. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z doložené smlouvy o postoupení pohledávek mezi postupitelem , právnická osoba, a žalobkyní jako postupníkem ze dne , datum, . Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 26. 3. 2024.3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila.5. Žalobkyně k žalobě doložila smlouvu o sdružených službách dodávky plynu ze dne , datum, , fakturu za sdružené služby dodávky plynu za období od 22. 4. 2020 do 20. 4. 2021 na částku 1 715,74 Kč splatnou dne 10. 5. 2021 včetně detailního rozpisu vyúčtování, fakturu za sdružené služby dodávky plynu za období od 21. 4. 2021 do 1. 4. 2022 na částku 2 085,01 Kč splatnou dne 2. 5. 2022 včetně detailního rozpisu vyúčtování, smlouvu o postoupení pohledávky včetně dodatků, protokol o předání dílčí pohledávky, potvrzení o úhradě kupní ceny za pohledávku, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 3. 2024, všeobecné obchodní podmínky dodávky plynu, ceník skupiny ČEZ/plyn, upomínky a předžalobní upomínku ze dne 26. 3. 2024 zaslanou zástupcem žalobkyně včetně dokladu o jejím odeslání. Obsah těchto listin koresponduje se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými ve shora citované žalobě.6. Na základě doložených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně dodával na základě platné smlouvy žalované plyn do určeného místa spotřeby. Žalovaná neuhradila vyúčtovanou kupní cenu 1 715,74 Kč a 2 085,01 Kč za sdružené služby dodávky plynu v období od 22. 4. 2020 do 20. 4. 2021 a v období od 21. 4. 2021 do 1. 4. 2021.7. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle ust. § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a kupující se zavazuje zaplatit prodávajícímu kupní cenu a dle ust. § 62 odst. 2 písm. i) zákona č.458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v aktuálním znění. Podle § 62 odst. 2 písm. i) energetického zákona, má zákazník povinnost uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu.8. Na základě doložených důkazu a vzhledem k absenci tvrzení žalované o úhradě dlužných částek nebo o rozporu v předloženém vyúčtování dospěl soud k závěru, že žalovaná dluží žalobkyni celkem částku 3 800,75 Kč s přísl., odpovídající nedoplatku za sdružené služby dodávky plynu za období od 22. 4. 2020 do 1. 4. 2022. Protože žalovaná neuhradila dlužné částky ve lhůtě splatnosti, dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a proto má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 800,75 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.10. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Podmínka peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna, v daném případě soud dospěl k závěru, že byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem. Z činnosti soudu je znáno, že žalobkyně podává na desítky žalob s obdobným obsahem pro shodného žalobce a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji, které vyplývají z doložených listin.