42 C 135/2024-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 369 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne , datum, došlo ke znečištění silnice č. , číslo, v katastrálním území , adresa, , a to při dopravní nehodě, když z automobilu žalovaného značky , Anonymizováno, RZ: , SPZ, na silnici vytekla provozní kapalina. Žalobkyně je ze zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, správcem silnice. Vzhledem k tomu, že žalovaný znečištění silnice neodstranil byla žalobkyně z titulu správce komunikace tuto povinnost zajistit namísto žalovaného. Samotný zásah prováděl HZS , Anonymizováno, kraje, který k odstranění znečištění používá sorbenty, se kterými hospodaří žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovaného k náhradě újmy přestavující náklady vzniklé v souvislosti s odstraněním znečištění předmětného úseku silnice a to zasláním vyčíslením nákladů a s fakturou č. , číslo, ze dne 20.9.2023, vystavenou na částku 369 Kč, se splatností 4.10.2023. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po upomínce. Žalobkyně proto žádá přiznat žalobní jistinu včetně úroku z prodlení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Žalobkyně předložila v rámci žaloby tyto důkazy: vyčíslení nákladů z 19.9.2023 za 10 kg sorbentu Absodan v částce 369 Kč, zprávu HZS , Anonymizováno, kraje ze dne , datum, o použití sorbentu Absodan plus v množství 10 Kč a 3 kusů bílé rohože, zároveň byl na místě zjištěn vlastník vozidla, které znečistilo silnici, fakturu č. , číslo, znějící na částku 369 Kč se splatností 4.10.2023 a 2x upomínku ze dne 20.9.2023 a 8.11.2023 a předžalobní upomínku ze dne 15.1.2024 a 12.2.2024 s dokladem o jejich odeslání žalovanému. Obsah těchto listin je v souladu skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě.4. Bylo zjištěno, že za znečištění silnice vozidlem žalovaného dne , datum, byly žalobkyní vynaloženy náklady za odstranění znečištění ve výši 369 Kč. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 28 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb. Z ustanovení vyplývá, že při znečištění dálnice, silnice nebo komunikace musí ten, kdo znečištění způsobil, je bez průtahu odstranit a uvést komunikaci do původního stavu; nestane-li se tak, je povinen náklady spojené s odstraněním znečištění uhradit.5. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Žalovaný způsobené znečištění komunikace neodstranil, je povinen uhradit náklady vzniklé žalobkyni spojené s odstraněním znečištění. Žalobkyně vynaložila náklady ve výši 369 Kč. S ohledem na absenci tvrzení žalovaného, že tuto částku uhradil, soud žalobě vyhověl a rozhodl o jeho povinnosti uhradit částku 369 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, je proto povinen zaplatit žalobkyni i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 o.z., když výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 178 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 369 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně.