42 C 184/2024-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se po žalovanému domáhala zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím ve formě úroku z prodlení ve výši dle předpisů práva občanského s odůvodněním, že dne , datum, poskytla žalovanému zdravotní službu – protialkoholní a protitoxikomanickou záchytnou službu, neboť žalovaný pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroloval své chování a tím bezprostředně ohrožoval sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Dne , datum, byl žalovanému vystaven a předán doklad č. , číslo, na částku 3 000 Kč za poskytnutou zdravotní péči nebo službu nehrazenou ze zdravotního pojištění - doprava a pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v odštěpném závodě žalobkyně v , právnická osoba, . - v Nemocnici , Anonymizováno, , o.z. Splatnost dokladu nastala dne 27.1.2021 a ode dne následujícího je žalobkyní uplatňován zákonný úrok z prodlení. Žalovaný si doklad převzal v době propouštění ze záchytné stanice a svým podpisem závazek vůči žalobkyni uznal co do důvodu i výše, tedy nikoliv pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy zaslané dne 11.7.2022.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o. s. ř“, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní došel soud k následujícím skutkovým zjištěním.Žalobkyně doložila k důkazu listinu nazvanou „Platba za zdravotní péči nebo službu nehrazenou ze zdravotního pojištění ze dne , datum, (doklad č. , číslo, ), ceník žalobkyně, a předžalobní upomínku ze dne 11.7.2022 s dokladem o odeslání žalovanému dne 14.7.2022, z předložených listin soud zjistil, že žalovaný byl hospitalizován v zařízení žalobkyně na protialkoholní a protitoxikomanické stanici a byl sem i dopraven (za dopravu ale žalobkyně ničeho v této žalobě nežádá), svůj dluh písemně uznal co do důvodu i výše (§ 2053 o. z.), a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě žalovaného nároku, dospěl soud ke skutkovému závěru, že dluží žalobkyni za její služby částku 3 000 Kč.Dlužník uznal dluh co do důvodu i výše, čímž vznikla vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Důkazní břemeno se v důsledku vyvratitelné právní domněnky přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu, naopak žalobkyně není povinna prokazovat důvod vzniku dluhu ani jeho rozsah.Žalovaný byl prokazatelně před podáním žaloby upozorněn na možnost soudního sporu předžalobní upomínkou.4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce dle § 89 a) odst. 1 a 2 a § 89 e) odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění a dle § 2053 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o.z.“). Z těchto ustanovení vyplývá, že protialkoholní záchytná služba je zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta. Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Jelikož žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni uznal, avšak ve lhůtě splatnosti nezaplatil, a žalovaný se tak dostal se neuhrazením nákladů spojených s hospitalizací na záchytné stanici do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni tak vzniklo právo žádat po žalovaném od prvého dne prodlení úroky z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně včetně požadované výše úroku z prodlení shledal soud v souladu se zákonem, a proto žalobě jako důvodné proto vyhověl.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.