7 C 127/2024-20 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 13 590 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr 15 000 Kč. Úvěr měl být splacen v pravidelných měsíčních splátkách nejpozději do 24 měsíců, včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč a poplatku za expresní výplatu 199 Kč. Úrok v rámci druhé až osmé splátky se vynáší pevnou částkou ve výši 735.00 Kč. V dalších splátkách úrok hrazen není. S ohledem na prodlení žalovaného se splácením úvěru, odstoupila žalobkyně od Smlouvy, čímž se stal úvěr splatným v plné výši dne 5.01.2024. S ohledem na výše uvedené, eviduje žalobce ke dni sepsání žalobního návrhu za žalovaným pohledávku ve výši 13 590 Kč, sestávající z:- neuhrazené jistiny ve výši 10 325 Kč- úroků v celkové výši 735 Kč- účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 030 Kč- smluvních pokut v celkové výši 1 500KčVýpočet jednotlivých položek dlužné částky provedl žalobce následujícím způsobem:Jistina - jedná se o částku, ke které žalobce dospěl tak, že od načerpané jistiny ve výši 15000.00 Kč odečetl částky započtené na jistinu, v tomto případě 4675.00 Kč, jež byly v souladu se splátkovým kalendářem nebo částí Smlouvy "Jak budete splácet", započteny na jistinu. Úroky byly účtovány od druhé do osmé splátky, pokud nedošlo k prodloužení její splatnosti. Pokud byl úvěr zesplatněn před splatností osmé splátky, byl taktéž úrok vynesen při zesplatnění úvěru. Účelně vynaložené náklady jsou účtovány v případě, že se žalovaný dostane do prodlení a dlužná částka je žalobcem vymáhána, jako v případě žalovaného, žalobce si takto účtuje účelně vynaložené náklady za každý měsíc, ve kterém byl dluh žalovaného žalobcem vymáhán. Dále za každý doporučeně zaslaný dopis jsou účtovány účelně vynaložené náklady ve výši 130.00 Kč, tedy vždy za výzvu před zesplatněním a zesplatňovací dopis, jak je uvedeno výše.Příslušenství pak představuje:- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 98.85 Kč od 24.02.2024 do 12.03.2024 (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení požaduje žalobce od 15.dne po odeslání předžalobní výzvy, kdy 14 dní od odeslání bylo žalovanému poskytnuto k úhradě celé dlužné částky a v předžalobní výzvě byl na následky neuhrazení, mimo jiné na to, že dlužná částka začne být po zmíněných 14 dnech navyšována o zákonné úroky z prodlení, upozorněn),- zákonný úrok z prodlení z částky 13590.00 Kč od 13.03.2024 do zaplacení ve výši 14.75 %. Podání žaloby předcházelo zaslání předžalobní upomínky žalovanému.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila listinu nazvanou „Smlouva o úvěru č. ID žádosti 1096840 ze dne 7.02.2023. Na základě Smlouvy byl žalovanému poskytnut na jeho bankovní účet úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v podobě 24 měsíčních splátek. Ve splátce 1-8 byl započten i úrok ve výši 735 Kč. Takto sjednaný úrok činí 61/78 % ročně a výše RPSN (roční procentní sazba nákladů) činí 49,10 %. Splátkový kalendář obsahuje výčet a výši jednotlivých splátek. Z dopisu ze dne 20.11.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 5.01.2024. Předžalobní výzva ze dne 9.02.2024 byla žalovanému zaslána prokazatelně 12.02.2024. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný na svůj dluh neuhradil před podáním žaloby ničeho.Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle ustanovení § 2048 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o.z., na základě které žalovaný vyčerpal úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázal uhradit včetně sjednaného úroku ve 24 splátkách.. Žalovaný splátky úvěru nesplácel, načež žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 5.01.2024. Žalobkyni vedle nároku na úhradu jistiny a úroku vznikl nárok i na úhradu smluvní pokuty na základě Smlouvy, když byla oprávněna v případě prodlení s úhradou splátky naúčtovat smluvní pokutu ve výši 500,- Kč. V případě, že výše dlužné splátky byla nižší než 500,- Kč, byla tato smluvní pokuta naúčtována pouze ve výši dlužné splátky. Vzhledem k opakujícímu se prodlení žalovaného s úhradou splátek mu byla smluvní pokuta do zesplatnění naúčtována celkem ve výši 1 500 Kč. Soud žalobě vyhověl v plném rozsahu i včetně nákladů na uplatnění pohledávky v částce 1 030 Kč, kdy výsledná výše požadovaných Nákladů na vymáhání je tvořena součtem jednotlivých dosud neuhrazených Nákladů na vymáhání označených ve Splátkovém kalendáři. Uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení soud posoudil podle § 1970 o. z., podle něhož: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Výše úroku z prodlení požadovaná žalobkyní není v rozporu s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 590 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč.