7 C 170/2023-45 — Okresní soud v Sokolově

Žalobce uvedl v žalobě, že je vlastníkem domu č.p. , Anonymizováno, ve , adresa, . Žalovanému pronajal v této nemovitosti byt o velikosti 1+1 č. , hodnota, . Nájem byl sjednán na dobu do 31.03.2025. Žalovaný nezaplatil za období února a března platby nájemného a záloh na služby poskytované spolu s užíváním bytu, které činí 9 113 Kč. Celkem tedy dluží částku 18 226 Kč. Žalobce žalovaného opakovaně vyzval k úhradě dluhu.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Se žalobou žalobce do spisu založil nájemní smlouvu uzavřenou , datum, v níž účastníci sjednali nájem do 31.03.2025, dále platební výměr z něhož vyplývá výše nájemného 5 190 Kč a zálohy na poskytované služby 3 923 Kč. Celkem 9 113 Kč měsíčně. Žalobce předložil i upomínku a přehled předpisů a plateb, z něhož vyplývá, že žalovaný nezaplatil povinou platbu vztahující se k měsíci únoru a březnu 2023.Z předložených důkazních prostředků zcela jednoznačně vyplývá, že účastníci uzavřeli nájemní smlouvu, jejímž předmětem je byt č. , číslo, v domě č.p. , adresa, . Žalovaný nezaplatil platby nájemného a záloh na služby poskytované spolu s užíváním bytu v měsíci únoru a březnu 2023 a celkem dlužá žalobci částku 18 226 Kč.. Podle ustanovení § 2251 o.z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy na služby.Žalovaný se dostal do prodlení s placením a proto má žalobce v souladu s ustanovením § 1970 o.z. právo na úrok z prodlení z dlužného nájemného ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z výše uvedeného vyplývá, že soud žalobu posoudil jako důvodnou a zcela jí vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 100 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.