7 C 272/2024-20 — Okresní soud v Sokolově

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu Smlouvy o dodávkách vody. č., číslo, ze dne , datum, na základě které se žalobce zavázal dodávat žalované vody a ta se zavázala hradit za tuto službu vodné z odběrného místa 443, a to plně v souladu s Usnesením ZM/148/7/21 Zastupitelstva , adresa, . Žalobce svou povinnost splnil, žalované vodu dodal a vystavil tak za tuto službu fakturu č. , číslo, ze dne , datum, , kdy žalobce žalované dodal 56 m3 vody, a to za období ode dne 01.07.2022 do dne 31.12.2022. Žalovaná na takovéto vyúčtování neuhradila ničeno, a to ani po zaslání předžalobní upomínky žalobcem a následně pak právním zástupcem.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Smlouvou o dodávce vody ze dne , datum, se žalobkyně zavázala dodávat žalované pitnou vodu. Za dodávky 56 m3 vody v období od 1.07.2022 do 31.12.2022 vystavila žalobkyně fakturu na částku 3 691 Kč se splatností do 25.01.2023, na kterou žalovaná ničeho neuhradila. Upomínkou ze dne 21.06.2023 byla žalovaná k placení upomenuta.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle čl. III Smlouvy byla žalovaná povinna hradit vodné za dodanou pitnou vodu. Ta jí v období od 1.07.2022 do 31.12.2022 byla řádně dodána, proto žalobkyně vystavila fakturu na částku 3 691 Kč se splatností do 25.01.2023, na kterou žalovaná ničeho neuhradila. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 514 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 691 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 500 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 400 Kč ve výši 714 Kč.