33 C 225/2025-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Osvojitel požádal návrhem ze dne 7. 7. 2025 o osvojení , jméno osvojence, . Návrh odůvodnil tím, že mezi navrhovatelem a osvojovanou existuje hluboký citový vztah rodiče a dítěte, když ji navrhovatel vychovával od jejích 4 let a po celou dobu plnil roli otce v plném rozsahu, jak materiálně, tak citově. Po celou dobu mezi nimi existuje silné rodinné pouto a vzájemná péče a láska. Biologický otec osvojované o ni od roku 1981 nejevil žádný zájem, v roce 2010 zemřel.2. Navrhovatel se z jednání omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Manželka osvojitele , jméno FO, se k jednání nedostavila, z jednání se neomluvila, nepožádala o odročení jednání. Za splnění podmínek ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodnul v nepřítomnosti navrhovatele a jeho manželky.3. Osvojenkyně , jméno osvojence, se k návrhu na osvojení připojila.4. Matka osvojenkyně a současně manželka navrhovatele souhlasila s rozhodnutím navrhovatele osvojit její dceru , jméno, .5. Osvojenkyně uvedla, že navrhovatel jí byl vždy otcem, společně s matkou jí vychovával a mají vztah otce a dcery. S biologickým otcem se nestýkala, byl pro ni cizí člověk. Navrhovatele považuje za svého otce, vždy s ním měla perfektní vztah. Osvojenkyně prohlásila, že se v roce 1996 se provdala za , jméno FO, , manželství bylo rozvedeno Okresním soudem v Sokolově ke dni 15. 2. 2006. Z manželství se narodil syn , jméno FO, .6. Z výpisu z Centrální evidence obyvatel soud jistil, že osvojenkyně je od 15. 2. 2006 rozvedená. Ze záznamů soudu bylo zjištěno, že manželství osvojenkyně , jméno osvojence, a , jméno FO, uzavřené dne 1. 2. 2006 bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Sokolově, č. j. 11 C 103/2025-11 ze dne 1. 2. 2006, který nabyl právní moci dne 15. 2. 2006.7. Jelikož účastníci učinili tvrzení osvojitele nespornými, považoval je soud za svá skutková zjištění, ze kterých vycházel i při právním posouzení věci.8. Podle ustanovení § 847 odst. 1 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) lze zletilého osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti.9. Podle ustanovení § 852 o. z., má osvojení právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.10. Syn osvojenkyně , jméno FO, před soudem uvedl, že , jméno osvojitele, jeho děda, za samozřejmé považuje, že se na dědu může spolehnout. Po poučení soudu o účelu, obsahu a důsledcích souhlasu s osvojením dal k osvojením matky , jméno, navrhovatelem , jméno osvojitele, souhlas.11. V daném případě bylo zjištěno, že zákonné podmínky pro osvojení zletilé osoby byly splněny. Osvojitel pečoval o osvojenkyni již v době její nezletilosti, když zároveň byl a je manželem její matky. Mezi osvojitelem a osvojenkyní existují vztahy odpovídající vztahům mezi otcem a dcerou. Osvojitel pečoval o osvojenkyni o jejích 4 let jako o své vlastní dítě. Nebylo jištěno, že osvojení by bránily odůvodněné zájmy rodičů osvojenkyně. Její matka žije ve spokojeném manželském soužití s osvojitelem, biologický otec osvojenkyně zemřel dne 8. 12. 2005. Osvojenkyně je rozvedená, nebyl proto vyžadován souhlas k osvojení jejím manželem (§ 850 odst. o. z.). Soud návrhu osvojitele vyhověl, když tímto rozhodnutím de facto potvrdil stávající stav i v rovině právní. Protože výslovný souhlas s osvojením své matky dal i syn , jméno FO, , rozhodl soud v souladu se shora citovaným ustanovením o právních následcích i pro jejich osobu.12. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 o. s. ř., když návrhu, ke kterému se osvojenkyně připojila, bylo vyhověno a žádnému z účastníků náklady řízení nevznikly.