42 C 161/2025-25 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18.5.2025 mezi společností , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, ), IČ , IČO, , jako původním věřitelem a postupitelem a společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , která následně tu samou pohledávku postoupila dále na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22.5.2025 žalobkyni, coby postupníkovi a novému věřiteli.Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne 5.1.2024 částku ve výši 10 000 Kč a dne 16.1.2024 částku ve výši 10 000 Kč, částka byla poskytnuta žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, , žalobkyně v žalobě požaduje uhrazení pouze jistiny úvěru coby bezdůvodného obohacení žalovaného, neboť není schopna doložit uzavřenou smlouvu o úvěru.Žalobkyně zaslala dne 20.6.2025 žalovanému předžalobní upomínku, dluh nebyl přesto žalovaným uhrazen, žalobkyně proto požaduje také úrok z prodlení ve výši dle předpisů práva občanského od 1.7.2025.2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.s.ř.“3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila k důkazu potvrzení o bezhotovostní platbě ze dne 5.1.2024 a 16.1.2024, ze kterých soud dovodil, že částka 20 000 Kč byla v těchto dnech poukázána z účtu předchůdkyně žalobkyně na účet č. , č. účtu, . Dle zprávy , právnická osoba, ze dne 31.10.2025 je majitelem účtu č. , č. účtu, žalovaný a banka dále potvrdila připsání výše uvedených částek od předchůdce žalobkyně na účet žalovaného. Předžalobní výzva je ze dne 20.6.2025 byla žalovanému zaslána prokazatelně téhož dne, jakož i oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20.6.2025 vyhotovené postupitelem. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě výše uvedených smluv o postoupení pohledávek, obě obsahují v příloze seznam postupovaných pohledávek. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný na svůj dluh neuhradil před podáním žaloby ničeho.4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) - „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí: „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“Podle § 2993 věta prvá o.z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).5. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 20 000 Kč, které má soud za prokázané, je třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení žalovaného. Z provedeného dokazování vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému převodem na jeho bankovní účet částku ve výši 2x 10 000 Kč, žalovaný žalobkyni neuhradil před podáním žaloby ničeho, soud tedy uložil žalovanému v tomto rozsudku částku ve výši 20 000 Kč žalobkyni vrátit. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy, písemnost byla žalovanému odeslána 20.6.2025, následujícího dne se písemnost mohla dostat do dispozice žalovaného, v předžalobní výzvě je obsažena náhradní lhůta k plnění dluhu do 30.6.2025, tj. od 1.7.2025 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013, a to s ohledem na počátek prodlení žalovaného. Protože žalobkyně v žalobě nežádá více, nežli jistinu poskytnutého úvěru coby bezdůvodné obohacení žalovaného a dále úrok z prodlení ve výši dle předpisů práva občanského až od 16.6.2024 do zaplacení, soud žalobě plně vyhověl. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněné smlouvy o postoupení pohledávek jsou smlouvami, na základě kterých došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovaným dle ustanovení § 1879 o.z., díky které svědčí žalobkyni aktivní věcná legitimace ve sporu.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně.7. Ke splnění povinnosti žalovanému soud stanovil lhůtu v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř..