42 C 49/2025-24 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 1 619,99 Kč s úrokem z prodlení podle předpisů práva občanského, když tato částka představuje nezaplacené televizní poplatky za období měsíců 12/2023 až 11/2024, tedy za období 12 kalendářních měsíců, ve všech měsících dluží částku 135 Kč s výjimkou měsíce 12/2023, ve kterém dluží částku 134,99 Kč, celkem tedy dluží částku 1 619,99 Kč. Žalovaná je dle žalobkyně poplatníkem televizního poplatku, neboť je držitelem televizního přijímače, a je jako poplatník televizního poplatku přihlášena do evidence televizních poplatků. Žalovaná neuhradila televizní poplatky za výše uvedená období. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zák. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Ode dne následujícího po splatnosti poplatku za jednotlivé měsíce do 17.5.2025 (datum podání žaloby) požaduje žalobkyně rovněž kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši určené podle předpisů práva občanského v částce 220 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a to ani na výzvu soudu učiněnou soudem. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o. s. ř“, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila.3. Z listin založených k důkazu předložených žalobkyní došel soud k následujícím skutkovým zjištěním.Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 5.4.2025 vyplývá, že žalovaná oznámila, že je na adrese , adresa, od října 2022 vlastníkem televizního přijímače. Žalovaná neoznámila do doby podání žaloby změnu ve vlastnictví televizního přijímače, ani změnu bydliště. Žalovaná neuhradila poplatek za měsíce 12/2023 až 11/2024, celkem tedy dluží částku 1 619,99 Kč. Dne 27.11.2024 žalobkyně vyhotovila a následně zaslala žalované výzvu k úhradě dlužné částky na televizních poplatcích. Přes tuto výzvu žalovaná žalobkyni požadovanou částku do dnešního dne neuhradila.4. Podle § 3 zákona č. 348/2005 Sb., zákona o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, (dále jen „zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“), se poplatníkem televizního poplatku rozumí fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač.Podle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč a měsíční výše televizního poplatku 135 Kč.Podle § 7 odst. 1, 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce.Podle § 8 odst. 2 téhož zákona je poplatník povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal.Podle § 8 odst. 6, odst. 8 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatník povinen písemně oznámit provozovateli vysílání ze zákona změny ve skutečnostech rozhodných pro evidenci a placení televizních poplatků a ve lhůtě 15 dnů ode, kdy nastala skutečnost odůvodňující odhlášení televizního poplatku, žalovaná byla rovněž v takovém připojit i písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností.Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.5. Na základě doložených důkazu, a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky, má soud za prokázané, že žalovaná dluží žalobkyni částku 1 619,99 Kč odpovídající nezaplaceným televizním poplatkům za shora uvedená období. Protože se žalovaná v uvedeném období neodhlásila z evidence poplatků, je proto povinna za uvedená období poplatky uhradit. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně v souladu s ustanovením § 1970 o.z. právo na úhradu úroků z prodlení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to v kapitalizované podobě v částce 220 Kč.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Soud však žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů na zastoupení žalobkyně advokátem, neboť tyto náklady nepovažuje za účelně vynaložené. V tomto ohledu se plně ztotožňuje se závěry Ústavního soudu, který v nálezu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12 a navazujících nálezech dovodil, že pokud , právnická osoba, sama spravuje agendu televizních poplatků a tuto agendu následně předává advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, aby náklady na zastoupení advokátem v jednotlivých sporech byly účelně vynaložené. Soud proto nahlíží na žalobkyni jako na účastníka nezastoupeného a vedle náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč jí přiznal paušální náhradu hotových výdajů za 2 úkony právní služby, kdy celkem náhrada nákladů řízení činí 600 Kč, čemuž pak odpovídá výrok II.