7 C 138/2025-19 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 56 630,33 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , anonymizováno, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr až do výše 58 000 Kč, který byla oprávněn čerpat prostřednictvím Kreditní karty. Úvěr měl být splacen v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, vždy do 20. dne v měsíci. S ohledem na prodlení žalované se splácením úvěru, odstoupila žalobkyně od Smlouvy, čímž se stal úvěr splatným v plné výši dne 31.12.2024. S ohledem na uvedené požaduje žalobkyně po žalované uradit zůstatek jistiny 54 334,33 Kč, náklady na vymáhání v částce 600 Kč a smluvní pokutu dle čl. 9.1 Úvěrových podmínek, ve výši 1 500 Kč. Podání žaloby předcházelo zaslání předžalobní upomínky žalované.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila listinu nazvanou „Smlouva o úvěru č. , anonymizováno, ze dne , datum, . Na základě Smlouvy byl žalované poskytnut revolvingový úvěr ve výši 58 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v podobě měsíčních splátek ve výši 4 % z úvěrového rámce, sjednaný úrok činí 26,28 % ročně a výše RPSN (roční procentní sazba nákladů) činí 21,3 %. Splátkový kalendář obsahuje výčet a výši jednotlivých čerpání a splátek. Z dopisu ze dne 31.12.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 31.12.2024. Předžalobní výzva ze dne 16.01.2025 byla žalované zaslána prokazatelně dne 17.01.2025. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná na svůj dluh neuhradila před podáním žaloby ničeho.Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů: Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle ustanovení § 2048 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o.z., na základě které žalovaná vyčerpala úvěr ve výši 103 332,42 Kč, který se zavázala uhradit včetně sjednaného úroku ve splátkách po 4 % z úvěrového rámce. Žalovaná splátky úvěru nesplácela, načež žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 31.12.2024. Žalobkyni vedle nároku na úhradu jistiny a úroku vznikl nárok i na úhradu smluvní pokuty na základě Smlouvy (oddíl Důsledky nesplácení úvěru) a podkapitoly odst. 9.1. ÚP Dle Smlouvy a podkapitoly odst. 7.1. ÚP byl žalobce oprávněn v případě prodlení s úhradou splátky naúčtovat smluvní pokutu ve výši 500,- Kč. V případě, že výše dlužné splátky byla nižší než 500,- Kč, byla tato smluvní pokuta naúčtována pouze ve výši dlužné splátky. Vzhledem k opakujícímu se prodlení žalovaného s úhradou splátek mu byla smluvní pokuta do zesplatnění naúčtována celkem ve výši 1500 Kč.Soud žalobě vyhověl v plném rozsahu i včetně nákladů na uplatnění pohledávky v částce 600 Kč, kdy výsledná výše požadovaných nákladů na vymáhání je tvořena součtem jednotlivých dosud neuhrazených nákladů na vymáhání označených ve Splátkovém kalendáři.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 168,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 266 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 56 630,33 Kč sestávající z částky 3 380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 490 Kč ve výši 2 412,90 Kč.