7 C 172/2025-18 — Okresní soud v Sokolově

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne , datum, , na jejímž základě umožnila žalobkyně čerpat žalovanému opakovaně úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 150 Kč, splatnými ke každému 20. dni v měsíci. Dodatek k úvěrové smlouvě ze dne , datum, by navýšen limit revolvingového úvěru na 10 000 Kč a splátky na 300 Kč měsíčně. Jelikož žalovaný splátky úvěru nehradil, zesplatnila , žalobkyně, dne 3.07.2024 celou částku jistiny úvěru ve výši 9 9999,07 Kč, úroku 1572 Kč a dále co do poplatku 2 295 Kč. Žalovaný byl opakovaně vyzván k úhradě dluhu.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z listiny nazvané Smlouva o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že , žalobkyně, ., IČ , IČO žalobkyně, se žalovaným ujednala, že mu poskytne k opakovanému čerpání částku 5 000 Kč, kterou žalovaný splatí v měsíčních splátkách po 150 Kč. Ujednán byl úrok 16,9 % p. a. Pro případ prodlení s úhradou sjednané splátky po dobu 3 měsíce nebo prodlení s úhradou svou či více splátek bylo v článku 7.1 a 7.2 sjednáno nastoupení tzv. zesplatnění celého dluhu žalovaného, tj. ztráta možnosti uhradit jej ve splátkách. Z dodatku k úvěrové smlouvě vyplývá, ýže částka úvěrového rámce byla navýšena na 10 000 Kč a povinná měsíční splátka na 300 Kč. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celého dluhu soud zjistil, že dne 3.07.2024 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 13 023 Kč a upozorněn na možné další sankce, pokud k úhradě nepřistoupí. K důkazu soud provedl i předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 21.01.2025 a k ní příslušející poštovní podací arch prokazující její zaslání žalovanému.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. V daném případě je totiž nepochybné, že bylo ujednáno poskytnutí finančních prostředků a jejich vrácení s úrokem (a poplatkem). Žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení splatného dluhu žalovaného i právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.