10 C 400/2025-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu Smlouvy o Pojištění vozidel číslo , anonymizováno, ze dne , datum, . Předmětem Smlouvy bylo pojištění osobního automobilu PEUGEOT 407 SW RZ: , SPZ, , poskytnutí pojistného plnění v rozsahu a za podmínek uvedených v předmětné smlouvě a příslušných všeobecných pojistných podmínkách. Na základě této smlouvy byl žalovaný povinen hradit sjednané pojistné, a to vždy na následující pojistné období. Pojistné na základě smlouvy bylo stanoveno na 7 262 Kč ročně. Datum splatnosti nezaplacené pojistné částky bylo 20. 8. 2023. Žalovaný nesplnil svou povinnost hradit řádně a včas pojistné, v souladu s ustanovením § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tedy zaniká soukromé pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného. Smlouva zanikla dnem 29. 10. 2023 a do tohoto data náleží žalobci pojistné. Dlužné pojistné ve výši 1 402 Kč odpovídá určenému pojistnému za období od 20. 8. 2023 (den splatnosti pojistného) do 29. 10. 2023 (den zániku pojištění).2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobkyně s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu dle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla PEUGEOT 407 SW RZ , SPZ, . První pojistné bylo sjednáno v částce 7 262 Kč ročně, splatné po 1 816 Kč čtvrtletně. Žalovaný však neuhradil pojistné ve výši 1 816 Kč splatné do 20. 8. 2023, a to ani přes výzvu s upozorněním na možnost zániku pojištění pro nezaplacení, načež následně pojištění zaniklo k 29. 10. 2023, o čemž byl žalovaný informován dopisem spolu s výzvou k zaplacení pojistného ve výši 1 402 Kč za období od 20. 8. 2023 do 29. 10. 2023. Žalobkyně žalovaného o doplacení pojistného za dobu trvání pojištění následně upomínala prostřednictvím právního zástupce, žalovaný jej však neuhradil.4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu, podle níž žalovanému vznikla povinnost předpokládaná též § 3 odst. 4 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), hradit sjednané pojistné. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení dlužného pojistného za období, po které pojistná smlouva trvala, a to včetně úroků z prodlení, které jsou žádány za období, kdy již žalovaný byl v prodlení s placením, a ve výši, která nepřevyšuje výši dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 402 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.