23 C 260/2025-27 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky ve výroku I. uvedených nemovitostí. Spoluvlastníci mezi sebou nemají moc dobré vztahy. Nyní nemovitost užívá pouze žalovaný 1., který odmítá umožnit užívání nemovitosti žalobci, odmítá nemovitost prodat nebo se vystěhovat. V minulosti se opakovaně snažil s žalovaným 1. domluvit na hrazení částečného nájmu za nadužívání nemovitosti, to však žalovaný 1. odmítá. Žalobce tak již nechce setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu a rozhodl se věc řešit soudní cestou. Z chování žalovaného 1. plyne, že má o nemovitost primární zájem. S žalovanou 2. ve sporu není, nicméně v rámci vypořádání je nutné ji do řízení zahrnout. Žalobce nemá o nemovitost zájem, rád by byl ze svého podílu vyplacen. Navrhuje, aby nemovitost byla přikázána některému z žalovaných, budou-li mít zájem, oproti vyplacení podílu. Nebrání se smíru.2. Žalovaný 1. se k žalobě nevyjádřil.3. Žalovaná 2. ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nesporuje, že jsou podílovými spoluvlastníky. Dále potvrzuje, že nemovitost užívá výhradně žalovaný 1., a to již od doby smrti jeho manželky (matky žalobce a žalované 2.). I žalovaná 2. se pokoušela s žalovaným 1. domluvit na částečném nájmu za nadužívání nemovitosti, žalovaný 1. to odmítl, a proto se žalovaná 2. domáhala svého nároku u zdejšího soudu. Žalobám bylo vyhověno, odkazuje na sp. zn. 22 C 145/2024, 16 C 53/2025 a 42 C 114/2025. Žalovaná 2. o nemovitost nemá zájem a připojuje se k žalobě. Navrhuje, aby podílové spoluvlastnictví bylo zrušeno a aby byla ze svého podílu vyplacena.4. Soud na den 9. 2. 2026 nařídil ve věci jednání. K jednání se dostavili oba žalovaní osobně. Žalovaný 1. se po dotazu soudu k žalobě vyjádřil tak, že ani on nemá o nemovitost zájem, rovněž žádá o vyplacení.5. Účastníci učinili u jednání nesporným, že jsou podílovými spoluvlastníky, že bytovou jednotku nelze rozdělit a že ani jeden z účastníků nemá zájem o přikázání bytové jednotky do svého vlastnictví.6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům:Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti – jednotky č. , Anonymizováno, vymezené v budově č.p. , Anonymizováno, na pozemku p. č. , Anonymizováno, , a dále podílu na společných částech domu a pozemků o velikosti , Anonymizováno, . Nemovitost je zapsaná na listu vlastnictví č. , anonymizováno, pro obec a katastrální území , obec, , u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , obec, . Podíly všech účastníků jsou stejné ve výši jedné třetiny. Nabývacím titulem bylo Usnesení Okresního soudu v Sokolově o vypořádání SJM a o dědictví č.j. 18 D 1093/2021-178 ze dne 2. 10. 2023.7. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.8. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.9. Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci, věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.10. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě, v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.11. Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že účastníky jako spoluvlastníky zásadně nelze nutit setrvávat proti jejich vůli ve spoluvlastnickém vztahu. Z průběhu řízení je zřejmé, že všichni účastníci mají zájem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. K dohodě účastníků nedošlo a je tedy namístě spoluvlastnictví zrušit a vypořádat rozhodnutím soudu. V řízení bylo tvrzeno a nikým nerozporováno, že bytovou jednotku užíval pouze žalovaný 1.. U jednání se všichni účastníci shodli, že nemovitost nelze rozdělit, jelikož se jedná o bytovou jednotku, a že žádný z účastníků nemá zájem o přikázání jednotky do svého vlastnictví. Všichni společně navrhli prodej nemovitosti.12. Soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro zrušení podílového spoluvlastnictví a ke zrušení podílového spoluvlastnictví nedochází ani v nevhodnou dobu ani k újmě některého ze spoluvlastníků. Soud proto rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem a dále se zabýval tím, jakým způsobem by podílové spoluvlastnictví mělo být vypořádáno.13. Dle občanského zákoníku je přednostním způsobem vypořádání reálné rozdělení věci. V daném případě se jedná o bytovou jednotku a je tedy zřejmé, že tuto jednotku nelze rozdělit žádným způsobem tak, aby vznikly tři funkčně i dispozičně oddělené celky. Nejednalo by se o účelný postup. Soud proto dospěl k závěru, že není možné vypořádat podílové spoluvlastnictví rozdělením nemovitostí.14. Dalším v zákoně stanoveným způsobem vypořádání je přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. V daném případě však všichni účastníci potvrdili, že nemají o nemovitost zájem.15. V úvahu proto přichází další zákonem předpokládaný způsob vypořádání, a to prodej věci ve veřejné dražbě. V souvislosti s nařízením prodeje nemovitostí ve veřejné dražbě se soud zabýval tím, jakým způsobem bude rozdělen výtěžek dražby a dospěl k závěru, že není důvod odchýlit se od výše podílů účastníků. Rozhodl proto o rozdělení výtěžku dle výše spoluvlastnických podílů, tedy ve výši 1/3 každému z účastníků.16. Ohledně nákladů řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vycházel soud z charakteru tohoto řízení, které má povahu řízení tzv. iudicium duplex. Jde o civilní soudní řízení, ve kterém se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků a v němž mají všichni účastníci shodné procesní postavení žalobců i žalovaných. Žalobu o zrušení a vypořádání tak mohl podat kterýkoliv z účastníků právního vztahu, přičemž soud není návrhy účastníků vázán. Je vázán pouze zákonným pořadím jednotlivých možností vypořádání. Této povaze řízení odpovídá i rozhodnutí o nákladech řízení, tedy že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (viz nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22 ze dne 5. 4. 2022 a stanovisko pléna Ústavního soudu Pl. ÚS – st. 59/23 ze dne 13. 9. 2023). Žádný z účastníků ani náklady řízení nepožadoval.