33 C 14/2026-53 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 21 014,81 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je provozovatelem elektroenergetické distribuční soustavy ve smyslu § 25 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“). Dne , datum, bylo kontrolou č. , číslo, zjištěno, že žalovaný v odběrném místě na adrese , adresa, provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 energetického zákona. Bylo zjištěno jednofázové vodivé spojení vodičů v ukončovací krabici, která byla osazena po demontovaném elektroměru. Na krabičce byla poškozena plomba a přívodní a odvodní fázové vodiče, které slouží pro připojení elektroměru, byly vodivě spojeny. Hlavní jistič 1 x 20A byl v zapnuté poloze a do bytu č. 2 tak porodila neměřená elektřina, jak byla prokázáno kontrolním měřením napětí a průtoku proudu. Za přítomnosti Policie ČR byl odběr bez měřícího zařízení zdokumentován a ukončen. Neoprávněným odběrem byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 21 014,81 Kč. Celková škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 9 749,71Kč a náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru ve výši 11 265,10 Kč. Výpočet škody za neoprávněný odběr byl proveden vynásobením množství neoprávněně odebrané energie a odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Žalobkyně má dle vyhlášky právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti , právnická osoba, . Celková částka na zjištění neoprávněného odběru ve výši 11 265,10 Kč představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností. Tyto náklady byly žalobkyní uhrazeny na základě faktury. Žalobkyně vystavila dne 6. 10. 2023 žalovanému fakturu č. , číslo, na dlužnou částku 21 014,81 Kč splatnou dne 27. 10. 2023. Žalovaný fakturu ve lhůtě splatnosti ani po zaslání výzvy k úhradě dluhu neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.3. Žalobkyně k žalobě doložila protokol o kontrole odběrného místa ze dne , datum, , oznámení o výsledku kontroly odběrného místa, výpočet náhrady za neoprávněný odběr, čestné prohlášení o úhradě nezbytně vynaložených nákladů společnosti , právnická osoba, ., rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o odložení věci ze dne 10. 10. 2022, fakturu č. , číslo, na částku 21 014,81 Kč splatnou dne 27. 10. 2023, upomínku k dlužné platbě ze dne 7. 11. 2023 a předžalobní upomínku ze dne 27. 11. 2024 včetně dokladu o odeslání dne 28. 11. 2024.4. Z doložených důkazů bylo prokázáno, že při kontrole odběrného místa dne , datum, bylo zjištěno, že na odběrném místě , adresa, prochází neměřená elektřina, čímž došlo k neoprávněnému odběru elektřiny. Z doloženého výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny vyplývá celková výše škody 21 014,81 Kč (9 608,13 Kč jako náhrada škody za neoprávněný odběr, 141,58 Kč za stálý měsíční plat za příkon a náhrada nákladů spojených se zjištěním neoprávněného odběru ve výši 11 265,10 Kč). Celková vypočtená spotřeba 1 718,60 kWh byla stanovena za dobu trvání neoprávněného odběru ode dne přerušení dodávky v odběrném místě do zjištění neoprávněného odběru, tedy od 3. 11. 2021 do , datum, . Náhradu škody uplatnila žalobkyně vůči žalovanému, jakožto osobě v rozhodné době užívající bytovou jednotku, fakturou č. , číslo, ze dne 6. 10. 2023 splatnou dne 27. 10. 2023. K úhradě dluhu vyzvala žalobkyně žalovaného ještě upomínkou ze dne 7. 11. 2023.5. Pro svá skutková zjištění vzal soud skutečnosti, které vyplynuly z důkazů předložených žalobkyní.6. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle ust. § 51 odst. 1 písm. f) energetického zákona, podle kterého je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina.7. Dle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Dle § 51 odst. 3 energetického zákona je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.8. Odpovědnost je v energetickém zákoně koncipována na principu objektivity, tedy bez ohledu na zavinění. Ke zjištění této odpovědnosti postačuje, že k neoprávněnému odběru došlo a je zásadně nerozhodné, kdo neoprávněný odběr zavinil. Ve spojení s ust. § 28 odst. 2 písm. d) a § 49 odst. 4 energetického zákona nese odpovědnost ze zákona odběratel (zákazník).9. Výše škody vychází z ust. § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, podle kterého se při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru.10. Podle § 17 odst. 3 vyhlášky č. 359/2020 Sb. se výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena za) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu,b) ceny za službu distribuční soustavy, kde v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny,c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu.11. Na základě provedených důkazu dospěl soud k závěru, že žalobkyně prokázala, že v období od 3. 11. 2021 do , datum, docházelo v odběrném místě na adrese , adresa, k neoprávněnému odběru elektřiny. Období neoprávněného odběru představuje dobu od demontáže měřícího zařízení do kontroly pracovníky společnosti , právnická osoba, . Neoprávněným odběrem vznikla žalobkyni škoda v celkové výši 21 014,81 Kč, která se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 9 608,13 Kč za silovou elektřinu, náhrady platbu stálého měsíčního příkonu ve výši 141,58 Kč a z nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 11 265,10 Kč.12. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaný je odpovědnou osobou ve smyslu energetického zákona, a proto je povinen uhradit žalobkyni škodu, která jí vznikla neoprávněným odběrem včetně prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Žalobkyně prokázala, že na zjištění neoprávněného odběru vynaložila náklady v částce 11 265,10 Kč, a proto má podle ust. § 51 odst. 3 energetického zákona právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.13. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 21 014,81 Kč odpovídající náhradě škody způsobené neoprávněným odběrem. Protože žalovaný dlužnou částku neuhradil na základě zaslané faktury ve lhůtě splatnosti, dostal se do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a proto má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě včetně příslušenství vyhověl.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 117,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 841 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 014,81 Kč sestávající z částky 1 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 840 Kč ve