42 C 209/2025-70 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 12 317,07 Kč s příslušenstvím. Řízení bylo zahájeno žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1, následně bylo přerušeno s ohledem na insolvenční řízení vedené na majetek žalovaného u Krajského soudu v , město, pod sp.zn. , spisová značka, a to s účinností od 22.5.2020 do 13.8.2025, kdy došlo ke zrušení konkurzu. Dne 8.9.2025 byl spis postoupen z důvodu místní příslušnosti Okresnímu soudu v Sokolově, který je obecným soudem žalovaného. Písemným podáním ze dne 27.11.2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 5 735,36 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 5 735,26 Kč od 23.7.2025 do zaplacení. Soud tedy v souladu s ustanovením § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, rozhodl o částečném zastavení řízení. Souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím před konáním prvního jednání ve věci není ze zákona požadován – viz usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 13.1.2026 č.j. 42 C 209/2025-58.Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a společností , právnická osoba, . (dále jen „banka"), a na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, .Žalobu odůvodnila tím, že banka uzavřela dne , datum, se zůstavitelem , jméno FO, narozeným dne , datum, smlouvu číslo , číslo, o revolvingovém úvěru, na základě které mu byl bankou poskytnut spotřebitelský úvěr a vydána kreditní karta pro čerpání úvěru. Spotřebitelský úvěr byl poskytnut do výše úvěrového rámce 10 000 Kč, měl být splácen v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 2% z úvěrové jistiny, za poskytnutí úvěru se předchůdce žalovaného zavázal k úhradě smluvního úroku ve výši 25,08 % až 29,99% ročně, dále se zavázal k úhradě smluvních poplatků vyplývajících se Sazebníku, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 28,2%. Úvěr byl předchůdci žalovaného prokazatelně poskytnut, ale přesto nebyl pravidelně splácen, předchůdkyně žalobkyně tedy prohlásila úvěr za splatný k datu 31.7.2016 pro prodlení zůstavitele, a to v souladu v obchodními podmínkami, které tvoří nedílnou součást smlouvy o úvěru. Dne 14. 9. 2016 předchůdce žalovaného zemřel a do data jeho úmrtí vznikl bance následující dluh:- částka 8 957,07 Kč na jistině,- částka 1 373,41Kč coby kapitalizovaný úrok,- smluvní poplatky v částce 3 360 KčUsnesením Okresního soudu v Sokolově ze dne 21. 1. 2020 č.j. 18 D 726/2016-20 s datem právní moci dne 21.2.2020 rozhodl notář JUDr. Otakar Pánek, že za pohledávku zůstavitele odpovídá žalovaný, pozůstalý syn , Jméno žalovaného, .Žalovaný svůj dluh neuhradil, po podání žaloby bylo zahájeno insolvenční řízení vedené na majetek žalovaného, k oddlužení žalovaného však nedošlo, neboť nebyly plněny podmínky oddlužení. Pohledávku žalobkyně žalovaný v průběhu insolvenčního řízení nerozporoval. Insolvenční řízení bylo ukončeno dne , datum, , kdy došlo ke zrušení konkurzu. V průběhu insolvenčního řízení uhradil žalovaný na svůj dluh částku 5735,26 Kč, o tuto částku vzala žalobkyně žalobu částečně zpět.Podání žaloby předcházelo zaslání předžalobní upomínky žalovanému.2. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.s.ř.“3. K důkazu provedl soud níže uvedené listiny předložené žalobkyní. Předchůdce žalovaného požádal dne , datum, o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru s bankou. K této žádosti doložil své příjmy, a to oznámení o výši starobního důchodu ze dne , datum, , kde je uvedena měsíční výše starobního důchodu v částce 7 642 Kč. Následně došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne , datum, , tato smlouva je podepsána předchůdcem žalovaného a ke smlouvě byla vydána dispozice ze dne , datum, , která rovněž obsahuje podpis předchůdce žalovaného, v dispozici je uvedeno, že spotřebitelský úvěr byl poskytnut do výše úvěrového rámce 10 000 Kč, měl být splácen v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 2% z úvěrové jistiny, za poskytnutí úvěru se předchůdce žalovaného zavázal k úhradě smluvního úroku ve výši 25,08 % až 29,99% ročně, dále se zavázal k úhradě smluvních poplatků vyplývajících se sazebníku, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 28,2%. Následně bylo vydáno potvrzení o aktivaci kreditní karty k výše uvedené úvěrové smlouvě. Před poskytnutím úvěru posoudila banka úvěruschopnost předchůdce žalovaného. Dne 1. 8. 2016 vypověděla banka předchůdci žalovaného úvěrovou smlouvu, neboť nehradil sjednané měsíční splátky. Výpisem z úvěrového účtu prokázala žalobkyně zůstatek ke dni 31.7.2016 v částce 13 684,91 Kč. Usnesením Okresního soudu v Sokolově ze dne 21. 1. 2020 č.j. 18 D 726/2016-20 s datem právní moci dne 21.2.2020 rozhodl notář JUDr. Otakar Pánek, že za pohledávku zůstavitele odpovídá žalovaný, pozůstalý syn , Jméno žalovaného, . Insolvenční řízení vedené na majetek žalovaného u Krajského soudu v , město, pod sp.zn. , spisová značka, bylo vedeno s účinností od 22.5.2020 do 13.8.2025, kdy došlo ke zrušení konkurzu. V průběhu insolvenčního řízení žalobkyně (původně , právnická osoba, ., od 20.9.2023 změna obchodní firmy na , právnická osoba, .) přihlásila svou pohledávku a došlo k její částečné úhradě, o tuto částku vzala žalobkyně žalobu částečně zpět. Předžalobní upomínka ze dne 14.1.2020 určená žalovanému byla prokazatelně odeslána.Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a společností , právnická osoba, . (dále jen „banka"), a na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a společností , právnická osoba4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně prokázala, že banka uzavřela se předchůdcem žalovaného úvěrovou smlouvu ve znění uvedeném v odstavci 3. odůvodnění tohoto rozsudku, smluvní úrok sjednaný v úvěrové smouvě není v rozporu s obvyklou výší sazeb poskytovaných bankami a prokázala rovněž poskytnutí úvěrové jistiny, a to výpisem z úvěrového účtu popsaného v předchozím odstavci. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru byla řádně prověřena úvěruschopnost předchůdce žalovanéhoa úvěr prokazatelně poskytla. Předchůdce žalovaného se dostal do prodlení se sjednanými splátkami úvěru, v důsledku čehož banka oprávněně odstoupila od úvěrové smlouvy a zesplatila dluh žalovaného k datu 31. 7. 2016. Dle shora uvedeného rozhodnutí notáře, coby soudního komisaře, bylo rozhodnuto že za pohledávku předchůdce žalovaného odpovídá žalovaný, coby dědic. Žalovaný se dostal do platební neschopnosti, v důsledku čehož zahájil insolvenční řízení, kam žalobkyně zde projednávanou pohledávku přihlásila a žalovaný ji nepopřel. V průběhu insolvenčního řízení došlo k částečné úhradě dlužné pohledávky, na což žalobkyně zareagovala částečným zpětvzetím žaloby. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě předložených dvou postupních smluv.5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:Podle § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb. Sb., obchodní zákoník, tehdy platného, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdejších právních předpisů, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Ve smyslu § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, tehdy platného, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení, výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Úrok z prodlení byl přiznán ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Předchůdce žalovaného uzavřel smlouvu o úvěru dle ustanovení § 497 a násl. obch.z., v důsledku prodlení, v důsledku prodlení s úhradou splátke byl závazek předchůdce žalovaného zesplatněn. Protože se předchůdce žalovaného dostal do prodlení s úhradou peněžitého závazku, má žalobkyně, na kteoru byla pohledávka banky postoupena dle § 1879 a násl. NOZ postoupena, nárok na úrok z prodlení dle § 517 odst. 2 a násl. obč.z.6. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní a nevyvrátil existenci žalované pohledávky. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 174,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákl