42 C 239/2025-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 810 Kč s úrokem z prodlení podle předpisů práva občanského. Tato částka představuje nezaplacené televizní poplatky za období 6 kalendářních měsíců, tj. za dobu od ledna 2024 do června 2024 po 135 Kč. Celkem tedy dluží částku 810 Kč. Žalovaná je dle žalobkyně poplatníkem televizního poplatku, neboť je držitelem televizního přijímače, a je jako poplatník televizního poplatku přihlášena do evidence televizních poplatků. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zák. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Ode dne následujícího po splatnosti poplatku za jednotlivé měsíce do 11. 7. 2025 (datum vyhotovení žaloby) požaduje žalobkyně rovněž kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši určené podle předpisů práva občanského v částce 177 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a to ani na výzvu soudu. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.3. Z listin žalobkyně předložených k důkazu došel soud k následujícím skutkovým zjištěním.Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 7. 6. 2024 vyplývá, že žalovaná oznámila, že je na adrese , adresa, od září 2021 vlastníkem televizního přijímače. Z předpisu plateb na jméno žalované vyplývá, že žalovaná nejméně za dobu od ledna do června 2024 neuhradila poplatek ve výši 135 Kč, celkem tedy žalobkyni dluží 810 Kč. Dne 19. 4. 2024 žalobkyně vyhotovila a následně žalované dne 26. 4. 2024 doručila výzvu k úhradě dlužné částky. Přes tuto výzvu žalovaná ničeho neuhradila a do doby podání žaloby neoznámila změnu vlastnictví televizního přijímače, ani změnu bydliště.4. Podle § 3 zákona č. 348/2005 Sb., zákona o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, (dále jen „zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“), se poplatníkem televizního poplatku rozumí fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač.Podle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč a měsíční výše televizního poplatku 135 Kč.Podle § 7 odst. 1, 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce.Podle § 8 odst. 2 téhož zákona je poplatník povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal.Podle § 8 odst. 6, odst. 8 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatník povinen písemně oznámit provozovateli vysílání ze zákona změny ve skutečnostech rozhodných pro evidenci a placení televizních poplatků a ve lhůtě 15 dnů ode, kdy nastala skutečnost odůvodňující odhlášení televizního poplatku, žalovaná byla rovněž v takovém připojit i písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností.Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.5. Na základě doložených důkazu, a vzhledem k absenci tvrzení žalované o úhradě dlužné částky má soud za prokázané, že žalovaná dluží žalobkyni částku 810 Kč odpovídající nezaplaceným televizním poplatkům za shora uvedená období. Protože se žalovaná v uvedeném období neodhlásila z evidence poplatků, je povinna poplatky uhradit. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně v souladu s ustanovením § 1970 o. z. právo na úhradu úroků z prodlení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to v kapitalizované podobě v částce 177 Kč.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Soud však žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů na zastoupení advokátem, neboť tyto náklady nepovažuje za účelně vynaložené. V tomto ohledu se plně ztotožňuje se závěry Ústavního soudu, který v nálezu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12 a navazujících nálezech dovodil, že pokud Česká televize sama spravuje agendu televizních poplatků a tuto agendu následně předává advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, aby náklady na zastoupení advokátem v jednotlivých sporech byly účelně vynaložené. Soud proto nahlíží na žalobkyni jako na účastníka nezastoupeného a vedle náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč jí přiznal paušální náhradu hotových výdajů za 2 úkony podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., kdy celkem náhrada nákladů řízení činí 600 Kč. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobkyně.