42 C 34/2026-18 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 15 290 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila, pokud jde o nárok č. 1 ve výši 7 840 Kč s příslušenstvím tím, že žalovaná byla v období od 20. 8. 2024 do 13. 12. 2024 vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , druh vozidla: osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 (dále jen „vozidlo“), které bylo v Centrálním registru vozidel evidováno jako provozované a v uvedeném období nebylo k uvedenému vozidlu uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně proto požaduje zaplacení příspěvku za uvedenou dobu ve výši 7 540 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, když vozidlo nebylo pojištěno 116 dní a denní sazba příspěvku činí 65 Kč.Dále v rámci nároku č. 2 v částce 7 450 Kč argumentuje žalobkyně tím, že žalovaná byla v období od 14. 12. 2024 do 2. 4. 2025 vlastníkem, popř. provozovatelem téhož vozidla, které bylo v Centrálním registru vozidel v uvedeném období rovněž evidováno jako provozované a v této době nebylo k vozidlu uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Vozidlo nebylo pojištěno 110 dní při totožné sazbě příspěvku. Žalobkyně proto požaduje zaplacení příspěvku za uvedenou dobu ve výši 7 150 Kč a úhradu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.Po zaslání předžalobní upomínky ohledně všech výše uvedených nároků neuhradila žalovaná ničeho.Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze zákonného procesu upraveného v ustanovení § 38 odst. 1 až 3 zákona č. 30/2024 Sb.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a to ani na výzvu soudu. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.3. Z listinných důkazů založených žalobkyní ve spise došel soud k následujícím skutkovým zjištěním.Ohledně nároku č. 1 v žalobě – ze záznamu o nahlížení do registru silničních vozidel soud zjistil, že žalovaná byla v období od 20. 8. 2024 do 13. 12. 2024 provozovatelem a vlastníkem vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 2 500 cm3 a vozidlo bylo v tomto období vedeno v registru silničních vozidel jako provozované. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu , právnická osoba, ze dne 23. 1. 2025, upomínky ze dne 15. 4. 2025 a předžalobní výzvy ze dne 6. 6. 2025 s dokladem o odeslání žalované téhož dne učinil soud závěr, že pro vozidlo nebylo po dobu 116 dnů sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu.Ohledně nároku č. 2 v žalobě – ze záznamu o nahlížení do registru silničních vozidel soud zjistil, že žalovaná byla v období od 14. 12. 2024 do 2. 4. 2025 provozovatelem a vlastníkem vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 2 500 cm3 a vozidlo bylo v tomto období vedeno v registru silničních vozidel jako provozované. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu , právnická osoba, ze dne 25. 4. 2025, upomínky ze dne 23. 7. 2025 a předžalobní výzvy ze dne 18. 9. 2025 s dokladem o odeslání žalované téhož dne učinil soud závěr, že pro vozidlo nebylo po dobu 110 dnů sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu.4. Na zjištěný skutkový stav soud po právní stránce aplikoval zákon č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.Podle § 6 zákona č. 30/2024 Sb. zajistí provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen "registrované vozidlo"), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.Podle § 45 odst. 2 až 4 zákona č. 30/2024 Sb. zaplatí provozovatel tuzemského vozidla Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.Podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1850 cm3 a nepřesahující 2500 cm3 ve výši 65 Kč.Podle ustanovení § 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.5. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaná neměla pro své vozidlo v uvedených obdobích, tj. celkem po dobu 226 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti, vznikla jí tak v souladu se shora citovanými ustanoveními povinnost uhradit příspěvek žalobkyni, jehož výše je součinem počtu dnů a denní sazby 65 Kč. Žalobkyně má tak nárok na úhradu příspěvku ve výši 14 690 Kč a z důvodu mimosoudního uplatnění práva také nárok na poplatek ve výši 2x 300 Kč – a to u obou žalobních nároků, a to v souladu s ustanovením § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Celkem tak žalobkyni svědčí právo na úhradu částky 15 290 Kč6. Protože žalovaná neuhradila příspěvky na výzvu žalobkyně ve lhůtě splatnosti, dostala se do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, žalobkyně má proto v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/22012 Sb. občanského zákoníku v aktuálním znění, dle něhož: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ právo požadovat po žalované úrok z prodlení z částek žalovaných v rámci jednotlivých žalobních nároků počínaje datem uvedeným ve výroku I tohoto rozsudku do zaplacení. Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 290 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně.8. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.