44 C 257/2025-18 — Okresní soud v Sokolově

Žalobce se domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalované, uložené rozsudkem Okresního soudu v Sokolově z 21. 6. 2006, 13 Nc 5/2006, od okamžiku, kdy se stala schopnou sama živit, určenému soudem - žalobce později tento okamžik upřesnil od 1. 4. 2025 - neboť uvedeným rozsudkem mu byla jako otci uložena povinnost přispívat na výživu žalované od 18. 11. 2005 1 200 Kč. Žalovaná se do konce února 2025 připravovala na budoucí povolání a nebyla schopna se živit, vyživovací povinnost obstarávali oba rodiče a babička, u níž bydlela. Po ukončení povinné základní školní docházky studovala na Střední škole živnostenské , obec, , příspěvkové organizaci, obor cukrář, studium zakončila výučním listem na konci školního roku 2023 / 2024. V září 2024 začala studovat na Střední škole technické, , obec, , příspěvkové organizaci, obor jezdec, chovatel koní, studium neúspěšně ukončila na konci února 2025, v současné době je výdělečně činná. Aktuálně bydlí v , obec, v pronajatém bytě s partnerem. Žalovaný přestal hradit výživné v březnu 2025 po dohodě s babičkou, neboť studium bylo ukončeno a žalovaná již je schopna se živit. 27. 3. 2025 podala k soudu návrh, v němž uvedla: Podávám návrh na zrušení výživného, důvodem je ukončení střední školy a nástup do práce. Následně došlo k zpětvzetí návrhu a řízení bylo usnesením Okresního soudu v Sokolově z 22. 7. 2025, 16 C 101/2025-15, zastaveno. Žalovaná ukončila veškerý kontakt a žalobci nezbylo než podat vlastní návrh na zrušení vyživovací povinnosti, měl za to, že žalovaná je již schopna se živit. Výživné hradil dobrovolně, nebyly prováděny srážky z příjmů. Nebyl schopen žalovanou kontaktovat z důvodu blokace telefonního čísla či na sociálních sítích, pokoušel se tak o to prostřednictvím její matky, paní , jméno FO, , návrh k sjednání dohody o zrušení vyživovací povinnosti zůstal bez odezvy.Byly prokázány tyto skutečnosti: Rozsudkem Okresního soudu v Sokolově z 21. 6. 2006, 13 Nc 5/2006, byl žalobce zavázán od narození žalované přispívat na výživu 1 200 Kč s odůvodněním, že měl příjem 8 000 Kč, byl nemajetný. Usnesením Okresního soudu v Sokolově z 4. 4. 2012, 27 E 173/2012-3, byl nařízen výkon rozsudku srážkami ze mzdy. Žalovaná proti žalobci a paní , jméno FO, podala 27. 3. 2025 žalobu o zrušení výživného pro ukončení střední školy a nástup do práce, po vyslechnutí předběžného právního názoru soudu, že jen žalobce jako povinná osoba může po právu navrhnout, aby povinnost byla zrušena, vzala žalobu zpět a řízení bylo usnesením Okresního soudu v Sokolově z 22. 7. 2025, 16 C 101/2025-15, zastaveno. Žalobce s ohledem na to, že žalovaná s ním nekomunikovala, 24. 7. (z kontextu zřejmý rok) 2025 zaslal paní , jméno FO, žádost, aby ji poprosila o podpis dohody o ukončení alimentů, pokud by ji nechal napsat.Skutková zjištění byla opřena o tyto důkazy: Uložení vyživovací povinnosti vyplývá z rozsudku Okresního soudu v Sokolově z 21. 6. 2006, 13 Nc 5/2006; nařízení výkonu z usnesení Okresního soudu v Sokolově z 4. 4. 2012, 27 E 173/2012-3; průběh řízení o zrušení výživného, důvody jeho zahájení a zastavení z návrhu žalované na zrušení výživného z 26. 3. 2025 se soudním podacím razítkem o den později, přípisů soudu žalované z 4. 4., 2. 5. 2025, protokolu o jednání z 22. 7. 2025, usnesení Okresního soudu v Sokolově z 22. 7. 2025, 16 C 101/2025-15, v soudním spisu 16 C 101/2025; snaha žalobce o uzavření písemné dohody o ukončení alimentů (tedy výživného) z telefonních zpráv s paní , jméno FO, .Závěr o skutkovém stavu: Žalovaná tedy podala 27. 3. 2025 žalobu o zrušení výživného žalobce pro ukončení střední školy a nástup do práce, již vzala zpět kvůli názoru soudu, že ji může po právu učinit jen žalobce.Uvedená skutková zjištění byla právně posouzena: Žalovaná souhlasila s nárokem na zrušení výživného nejpozději k 26. 3. 2025, kdy sepsala žalobu o jeho zrušení s poukazem, že ukončila studium a nastoupila do práce. Žalobu vzala zpět nikoli pro změnu názoru, ale po poučení soudem, že jako osoba oprávněná se toho nemůže úspěšně domáhat. Povaha věci připouští, aby výživné dle § 923 (1) zákona 89/2012 Sbírky, občanský zákoník, bylo stanoveno dohodou. V občanském soudním řízení však soudy dle § 7 (1) zákona 99/1963 Sbírky, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), projednávají a rozhodují spory, jež vyplývají z poměrů soukromého práva; výživné má být jako nárok vyplývající z takového soukromého poměru dohodou účastníků upraveno přednostně. Soudy jsou tedy povolány k tomu, aby rozhodovaly v případě, že k takové dohodě nedojde, případně není dobrovolně plněna, nikoli, aby dohodu, jež byla uzavřena a plněna i bez soudního řízení, jen schvalovaly. V tomto řízení, pokud žalobce od března 2025 výživné neplatí a žalovaná je neuplatňuje, nevymáhá, z žaloby vyplývá, že dřívější výkon rozsudku neprobíhá, je tak zřejmé, že žaloba nemusela být podána, proto ji soud zamítl; opak by byl v rozporu s uvedeným právním předpisem o povolání soudů řešit spory v případě, že se bez toho účastníci nejsou schopni dohodnout. Byť žalovaná na snahu žalobce o uzavření takové dohody v písemné formě nereagovala, je zřejmé, že byla uzavřena ústně či mlčky, není pochyb, že na ukončení výživného, dle žaloby od dubna 2025, je shoda. Pokud by žalovaná přesto později na placení výživného dle označeného rozsudku trvala, může být žaloba podána důvodně, znovu. Žalovaná studium ukončila, pracuje anebo aspoň je práceschopná, proto by se jinak prokázané důvody pro zrušení vyživovací povinnosti jevily opodstatněnými.K projednání věci samé dle § 101 (4), § 115a o. s. ř. nebylo nařízeno jednání, neboť bylo lze rozhodnout jen dle listinných důkazů předložených žalobcem, jenž s rozhodnutím bez jednání souhlasil, a žalovaná na výzvu v usnesení Okresního soudu v Sokolově z 27. 11. 2025, 44 C 257/2025-11, k vyjádření souhlasu s rozhodnutím bez nařízení jednání s doložkou, že jinak se bude předpokládat, že nemá námitky, se v určené lhůtě nevyjádřila, proto se její souhlas předpokládal. Rozsudek Okresního soudu v Sokolově z 21. 6. 2006, usnesení Okresního soudu v Sokolově z 4. 4. 2012, 27 E 173/2012-3, přípisy soudu žalované z 4. 4., 2. 5. 2025 v spisu 16 C 101/2025 sice žalobcem předloženy nebyly, jde však o listiny, jež by měly být účastníkům známy z příslušných řízení, navíc pro výsledek věci samé nepodstatné: i jen z žalobcem přeložených listin bylo zřejmé, že žalovaná se zrušením výživného souhlasila, a proto nebyl důvod pro věcné projednání; nařízení jednání by proto bylo nehospodárné. S ohledem na zamítnutí žaloby z uvedeného důvodu nebylo pro nadbytečnost vyhověno návrhu žalobce na obstarání potvrzení o studiu, zaměstnání žalované, výslech účastníků.Žalované, jež měla ve věci plný úspěch, soud dle § 142 (1) o. s. ř. nepřiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva proti žalobci, neboť nevznikly.