7 C 22/2026-16 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 5 094 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je že je příjemkyní příspěvku do Garančního fondu , právnická osoba, dle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „ZOPV“) a žalovaný, coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně, RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , (dále pouze „vozidlo“), neměl k vozidlu od 2. 3. 2025 do 11. 6. 2025 (celkem , hodnota, dnů) sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv toto bylo evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni za každý den provozu vozidla bez pojištění odpovědnosti příspěvek v částce 47 Kč, tedy 4 794 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč s datem splatnosti 15. 9. 2025. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani k předžalobní výzvě žalobkyně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proto soud rozhodl v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů žalobkyně a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas. Souhlas žalovaného je dovozen z § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil.3. Z výpisu z registru silničních vozidel soud zjistil, že v době od 2. 3. 2025 do 11. 6. 2025 bylo vozidlo vedeno v registru silničních vozidel jako provozované a jeho vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný. Z výzvy k úhradě ze dne 2. 7. 2025, upomínky ze dne 24. 9. 2025 a předžalobní výzvy ze dne 16. 10. 2025 včetně dokladů o odeslání těchto písemností žalovanému se podává, že po dobu 102 dnů nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti a žalovaný byl ze strany žalobkyně opakovaně a prokazatelně vyzýván k dobrovolnému zaplacení dlužného příspěvku.4. Právní hodnocení věci provedl soud za použití zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), ZOPV a příslušné vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále „vyhláška“) a dospěl k závěru ve věci samé, jak uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku.5. Podle § 6 odst. 1 písm. a), odst. 2 ZOPV provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti (§ 7 ZOPV) a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel. Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.6. Podle § 45 odst. 2 ZOPV provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.7. Dle § 5 odst. 1 písm. g) vyhlášky denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 činí 47 Kč. Dle § 6 vyhlášky výše nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.8. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný neměl pro své vozidlo v daném období sjednáno pojištění odpovědnosti, přestože v jeho případě nebyla dána výjimka z povinnosti sjednat pojištění ve smyslu § 7 ZOPV. Vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni příspěvek ve výši součinu 102 dnů bez pojištění a denní sazby 47 Kč, která odpovídá vozidlu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyni svědčí právo na úhradu příspěvku ve výši 4 794 Kč a právo na úhradu poplatku ve výši 300 Kč. Vzhledem k absenci tvrzení žalovaného soud rozhodl o jeho povinnosti zaplatit žalobkyni celkem 5 094 Kč.9. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu dnem následujícím po dni jeho splatnosti. Žalobkyně má proto dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení, jak uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku, v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. a) – c) bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 794 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.