7 C 333/2025-31 — Okresní soud v Sokolově

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně nárok odůvodnila tím, že dne , datum, v , Anonymizováno, hodin provedla Městská policie , adresa, v , adresa, odtah vozidla tovární značky Škoda, registrační značky , SPZ, , jehož provozovatelem v té době byl žalovaný. Uvedené vozidlo bylo odtaženo z toho důvodu, že bylo majitelem ponecháno na místě dočasného zákazu nebo omezení státní nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a zákona č. 13/1991 Sb., o pozemních komunikacích. V souladu se shora uvedeným a v souladu s Nařízením města , adresa, , kterým se stanoví maximální ceny za nucené odtahy silničních vozidel a vraků byla žalovanému vyúčtována cena ve výši 1 500,-- Kč za odtažení vozidla z místa stání na odstavné parkoviště. Uvedenou částku žalovaný na místě nezaplatil, podepsal však prohlášení o uznání dluhu a zavázal se dlužnou částku uhradit do 15 dnů ode dne vyzvednutí vozidla. Upomínkou ze dne 4. června 2025 upozornila žalobkyně žalovaného na povinnost zaplatit dlužnou částku. Na tuto výzvu však žalovaný nereagoval.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Z Protokolu o odtahu vozidla ze dne , datum, soud zjistil, že jeho podpisem žalovaný uznal svůj dluh za odtah vozidla RZ , SPZ, ve výši 1 500 Kč a zavázal se jej uhradit ve lhůtě 15 dnů. Z předložených upomínek je zřejmé, že žalovaný svůj dluh neuhradil, ačkoliv byl k tomu opakovaně upomínán.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Pokud jde o úrok z prodlení z dlužné částky ve smyslu § 1970 o. z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013, tak ten soud žalobci přiznal od následujícího dne po datu marného uplynutí lhůty k úhradě dluhu, tak jak ji žalobce stanovil v upomínce ze dne 24.06.2025, tedy do 8.07.2025.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 900 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.