7 C 335/2025-20 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně v žalobě uvedla, že uzavřela se žalovaným Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací (dále jen „ Smlouva“) č. , číslo, dne , datum, a kupní smlouvu č. , číslo, dne , datum, , jejíž nedílnou součástí byly rovněž Všeobecné podmínky společnosti , právnická osoba, (dále jen „VPST“), se kterými žalovaný vyslovil podpisem výslovně souhlas. Na základě Účastnických smluv poskytla žalobkyně žalovanému služby třetích stran a za ceny jejich poskytnutí žalované mu vyúčtovala prostřednictvím pravidelných vyúčtování služeb, které se žalovaný zavázal řádně platit ve lhůtách splatnosti. Dále se dle uvedených smluv žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému ke koupi specifikované koncové zařízení a žalovaný se zavázal k úhradě kupní ceny formou splátek, a to podle splátkového kalendáře, který byl součástí předmětné smlouvy. Žalovaný porušil své povinnosti, když přestal vyúčtované ceny za služby včetně služeb třetích stran a splátek za koncová zařízení hradit. Konkrétně neuhradil vyúčtování č. , číslo, a vyúčtování č. , číslo, . Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost, když přestal hradit předepsané splátky za koncové zařízení, zesplatnila žalobkyně zbývající splátky žalovanému za uvedená zařízení. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dluží žalobkyni částku 10 591,54 Kč, které je tvořena cenou za poskytnuté služby třetích stran ve vši 6 295,84 Kč a součtem zbývajících splátek za koncová zařízení ve výši 3 360 Kč a doúčtovanou podmíněnou slevu ve výši 935,7 Kč. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 27.03.2024 zaslaným právním zástupcem žalobkyně. Žalovaný přes výzvu svoji povinnost neplnil.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila.Žalobkyně k žalobě doložila Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací č. , číslo, dne , datum, a kupní smlouvu č. , číslo, dne , datum, , které obsahují smluvní ujednání ke kupní smlouvě na koncové zařízení IMEI , číslo, typu CAT S42 H+ - Černý, přičemž část kupní ceny uhradil žalovaný jako akontaci při převzetí koncového zařízení a zbylá část kupní ceny ve výši 4 830,00 Kč pak měla být žalovaným uhrazena formou 23 pravidelných měsíčních splátek ve výši 210,00 Kč s tím, že splatnost měsíčních splátek se řídí datem splatnosti jednotlivých vyúčtování a neuhrazením příslušné splátky ve splatnosti se stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky. Dále byl předložen dokument nastavení služeb, ze kterého vyplývá, že žalovanému byla poskytnuta podmíněná sleva na zařízení ve výši 2 000 Kč. Dále objednávku služeb, vyúčtování služeb , číslo, na služby třetích stran v částce 4 565,88 Kč, vyúčtování č. , číslo, v částce 1 729.96 Kč na služby třetích stran, vyúčtování č. , číslo, v částce 2 940 Kč na zbývající splátky za zakoupené zařízení a vyúčtování č. , číslo, v částce 935,70 Kč na na doúčtovanou cenu zařízení, výzvu k plnění ze dne 27.03.2025 zaslanou zástupkyní žalobkyně včetně dokladu o jejím odeslání.Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že na základě objednávky žalovaného umožnila žalobkyně žalovanému využívat služeb i jiných subjektů či provádění platebních transakcí a žalovaný byla povinen cenu za tyto služby hradit žalobkyni společně s cenou za poskytnuté služby v době splatnosti vyúčtování. Dále bylo zjištěno, že na základě kupní smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému ke koupi koncové zařízení CAT S42 H+ - Černý. Žalovaný byla povinen uhradit žalobkyni kupní cenu za koncové zařízení, a to formou splátek podle splátkového kalendáře, který byl součástí smluv.Z doložených důkazů a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky odpovídající ceně za služby třetích stran a neuhrazených splátek za koncová zařízení, dospěl soud k závěru, že žalovaný dluží žalobkyni celkem částku 10 591,54 Kč, které je tvořena cenou za poskytnuté služby třetích stran ve vši 6 295,84 Kč a součtem zbývajících splátek za koncová zařízení ve výši 3 360 Kč a doúčtovanou podmíněnou slevou ve výši 935,7 Kč.Po právní stránce soud nárok žalobkyně posuzoval dle ust. § 2079 o. z., podle kterého se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Žalobkyně má rovněž právo na úhradu služeb, které si žalovaná objednal od třetích subjektů prostřednictvím sítě elektronických komunikací žalobkyně. Uvedené služby jsou podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005, zák. o elektronických komunikacích, službami obsahu. Objednané služby měly být hrazeny přímo žalobkyni. Povinnost žalované k úhradě takových plnění žalobci byla sjednána ve všeobecných obchodních podmínkách, které tvoří součást smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené mezi žalobcem a žalovanou.Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný nesplnil své závazkové povinnosti, když nehradil vyúčtované služby. Žalobkyně má právo na zaplacení neuhrazených splátek na kupní cenu koncového zařízení a na zaplacení ceny služeb třetích stran. Protože žalovaný neuhradil zaslaná vyúčtování ve lhůtách splatnosti, dostal se do prodlení s úhradou peněžitého plnění, a proto má žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požaduje úrok z prodlení v návaznosti na splatnost jednotlivých vyúčtování, tedy dnem následujícím po splatnosti vyúčtování. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 591,54 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Podmínka peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna, v daném případě soud dospěl k závěru, že byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem. Z činnosti soudu je znáno, že v průběhu roku bylo podáno na desítky žalob s obdobným obsahem pro shodného žalobce a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji, které vyplývají z doložených listin.