1 C 17/2022-63 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce navrhl uložit žalované povinnost zaplatit mu částku 32 180 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 s účinností k 5. 1. 2021, je právním nástupcem společnosti [právnická osoba] Žalobce tvrdí, že jeho právní předchůdce uzavřel dne 20. 12. 2006 se žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 11 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků částku ve výši 7 656 Kč, celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 352 Kč, poslední splátka byla stanovena na 26. 12. 2007. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední platba byla uhrazena dne 19. 2. 2007. Žalovaná do dne postoupení pohledávky uhradila částku 3 409,60 Kč, dlužná jistina ke dni postoupení činila 8 989,62 Kč a dlužný poplatek 6 256,78 Kč. Žalobce se domáhá úhrady celkové dlužné částky 15 246,40 Kč skládající se z dlužné jistiny 8 989,62 Kč, dlužného poplatku ve výši 6 256,78 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 16 562,82 Kč představující zákonný úrok z prodlení z částky 15 246,40 ve výši Kč od 21. 8. 2007, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, do data postoupení dne 18. 12. 2020, a zákonných úroků z prodlení z částky 15 546,40 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalobce dále tvrdil, že jeho právní předchůdce uzavřel dne 25. 10. 2006 se žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 14 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků částku ve výši 9 296 Kč, celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 448 Kč, poslední splátka byla stanovena na 24. 10. 2007. Z titulu této smlouvy se žalobce domáhal úhrady částky 15 455,60 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 16 830,74 Kč, a zákonného úroku z prodlení jdoucí z částky 15455,60 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Podáním ze dne 13. 9. 2021 vzal žalobce žalobu ohledně smlouvy ze dne 25. 10. 2006 částečně zpět, neboť žalobci se nepodařilo předmětnou smlouvu o půjčce dohledat. Usnesením Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 30. 9. 2021 [číslo jednací] soud řízení částečně zastavil, a to co do částky ve výši 15.455,60 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 16.830,74 Kč a úroků z prodlení z celkové dlužné částky 15.455,60 Kč od 19.12.2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 3. Žalovaná se vyjádřila jen v tom směru, že pobírá částečný invalidní důchod. 4. V řízení se jedná o věc s cizím prvkem, neboť žalovaná je státní občankou Slovenské republiky Česká republika i Slovenská republika jsou členy Evropské unie, proto je třeba věc posuzovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012 (dále jen Nařízení). V tomto případě byl žalované poskytnut bezúčelový úvěr, nejednalo se o úvěr účelově vázaný na koupi movitých věcí. Je proto třeba aplikovat článek 7 bod 1 písm. b) odrážku druhou Nařízení, podle kterého je příslušný soud dle místa na území členského státu, kde podle smlouvy byly nebo měly být služby (zde úvěry) poskytnuty. Tímto ustanovením je upravena mezinárodní příslušnost (pravomoc) i místní příslušnost soudu. Finanční prostředky byly poskytnuty ve Strakonicích, k projednání a rozhodnutí je proto příslušný právě Okresní soud ve Strakonicích. Soud dospěl k závěru, že rozhodným právem je právo ČR ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť žalovaná měla v době uzavření smlouvy obvyklé bydliště v ČR. 5. K výzvě soudu žalobce uvedl, že souhrnný poplatek ve výši 7 556 Kč je součtem úroku za poskytnutou půjčku ve smyslu § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. a souhrnem úplaty za administrativní činnost a za hotovostní osobní výběr splátek obchodním zástupcem nebo pracovníkem právního předchůdce žalobce každý týden. Úrok za poskytnutou půjčku je vyčíslen ode dne uzavření smlouvy do data poslední řádné splátky a jeho výše činí 1 663,01 Kč, když úroková sazba odpovídá výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu v době sjednání smlouvy, tj. v květnu 2007, tj. 14,67 %. Žalobce specifikoval jednotlivé poplatky, které se vztahují k uvedené smlouvě o půjčce: administrativní činnost zahrnuje zejména správu interního systému věřitele, vyhledávání žadatele o půjčku v databázi o spotřebitelích za účelem posouzení schopnosti splácet úvěr, činnost pracovníků při zadávání dat ze sjednané smlouvy do interního systému a zákaznickou podporu. Hotovostní inkaso splátek pak představuje výběr jednotlivých splátek v den jejich splatnosti obchodním zástupcem právního předchůdce v místě bydliště žalované, která si při sjednávání smlouvy zvolila tento způsob splácení předmětné pohledávky, přičemž byla srozuměna o tom, že tato služba je volitelnou složkou půjčky a je zpoplatněna. Poplatek nahrazuje náklady, které by musela žalovaná hradit provozovateli poštovních služeb. 6. Žalobce vzal žalobu částečně zpět, co do částky 1619,46 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení ke dni 18. 12. 2020 a na zákonném úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 1 359,08 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Soud proto postupoval podle § 96 odst. 2 o.s.ř. a řízení v této části zastavil s tím, že souhlas žalované nebyl třeba, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo dříve, než soud zahájil jednání ve věci samé. 7. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 19. 12. 2006 soud zjistil, že se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 11 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem v částce 7 656 Kč Celkem se tedy žalovaná zavázala uhradit společnosti [právnická osoba] částku 18 656 Kč, a to v pravidelných 53 týdenních splátkách po 352 Kč, s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření této smlouvy. Ze znění smlouvy je zřejmé, že žalovaná čerpala úvěr v hotovosti v den podpisu smlouvy. Tvrzení žalobce, že žalovaná neuhradila žalovanou částku řádně a včas, nebylo žádnými důkazy ze strany žalované vyvráceno. 8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a ze seznamu postoupených pohledávek, který je přílohou uvedené smlouvy o postoupení, soud zjistil, že společnost [právnická osoba] pohledávku ze smlouvy o půjčce za žalovanou postoupila na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. 9. Právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce podle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Právní předchůdce žalobce splnil svou povinnost ze smlouvy a přenechal žalované částku 11 000 Kč, avšak žalovaná nesplnila svou povinnost včas vrátit poskytnutou částku včetně úroků a poplatků. Žalobcova aktivní procesní legitimace je dána ustanovením § 1879 a násl. o. z. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení požadované částky žalobcem před podáním žaloby. Tvrzení žalobce, že předmětné částky žalovaná neuhradila, nebylo konkrétními důkazy vyvráceno, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel. Za této situace je žalovaná povinna hradit jak dlužnou jistinu, tak i sjednané poplatky, a rovněž sjednané úroky a zákonné úroky z prodlení, jejichž výše byla stanovena dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. účinného do 30. 6. 2010 O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a uložil žalované předmětné částky uhradit do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalovaná doložila pouze příjem spočívající v částečném invalidním důchodu, nepožádala o plnění ve splátkách či o delší dobu splatnosti žádostí, ke které by doložila výši svých příjmů a výdajů. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o.s. ř.“) a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud vycházel z toho, že žalobce původně žaloval na zaplacení částky 15 246,40 Kč s příslušenstvím a částky 15 455,60 Kč s příslušenstvím. Řízení ohledně částky 15 455,60 Kč s příslušenstvím bylo z důvodů zpětvzetí zastaveno (viz shora), zastavení řízení procesně zavinil žalobce. Míra úspěchu obou účastníků co do předmětu řízení je tedy v podstatě stejná.