6 C 239/2020-632 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaná byla povinna na vlastní náklady odstranit z pozemku žalobkyně [číslo] v k. ú. [obec] stavbu zdvojeného vedení elektřiny [spisová značka] na příhradovém ocelovém stožáru [číslo] včetně zemnícího lana s optickými vlákny a uvést tento pozemek do předešlého stavu. Svůj žalobní návrh odůvodnila tím, že je vlastnicí předmětného pozemku, přes který bylo od roku 1977 instalováno vedení vysokého napětí elektrické energie, které zde zřídil právní předchůdce žalované dle zákona č. 79/1957 Sb., zákon o výrobě rozvodu a spotřeby elektřiny (elektrizační zákon), jakožto tehdejší energetický podnik provozující tuto část distribuční soustavy elektrické energie. Žalovaná je podnikající právnickou osobou s předmětem podnikání distribuce elektřiny a plynu na základě licence udělené podle zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Samotná stavba vedení vysokého napětí se sestávala z nadzemního vedení vysokého napětí neseného podpěrnými ocelovými příhradovými stožáry, když jeden z nich, a to [číslo] byl umístěn přímo na předmětném pozemku žalobkyně. V roce 2016 žalovaná zahájila proces výměny vedení vysokého napětí v úseku [obec] – [obec] z důvodu hranice technické životnosti, která se blíží ke konci zodpovědného využití pro účel vedení elektrické energie, jak vyplývá z oznámení záměru V1319/V1320 – výměna vedení [obec] – [obec] s tím, že provozovatel samotnou výměnou zajistí kvalitní a bezpečný přenos elektrické energie. Žalovaná podala 15. 8. 2016 u Městského úřadu Blatná, odbor výstavby a územního plánování, žádost o vydání rozhodnutí o umístění této stavby, která spočívá v celkové výměně všech prvků vedení, včetně demontáže stávajících základových patek stožárů a následné instalaci nových stožárů se stožáry vedení vysokého napětí, když v první fázi se provede demontáž stávajících stožárů, následně demontáž jejích základů a v druhé fázi se vybudují nové základy, na něž budou instalovány stožáry s vodiči. Žádost byla v průběhu správního řízení delegována na Městský úřad Mirovice, který sdělil 4. 11. 2016 žalované, že záměr stavby nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby, ani územní souhlas, neboť je výměnou (rekonstrukcí) vedení technické infrastruktury ve smyslu platného stavebního zákona s tím, že dle jeho názoru záměr stavby nevyžaduje ani stavební povolení, ani ohlášení dle tohoto zákona. Žalovaná postupovala podle tohoto sdělení, žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby vzala zpět a následně v průběhu roku 2017 realizovala stavbu přesně dle původní dokumentace a posléze začala novou stavbu užívat. Žalobkyně s takovýmto posouzením správního orgánu nesouhlasí, neboť podle jejího názoru tato stavba není pouhou výměnou, tedy rekonstrukcí technické infrastruktury, nýbrž se jedná o stavbu zcela novou, která vyžaduje územní rozhodnutí podle stavebního zákona a zejména následně právní titul k užívání pozemku žalobkyně pro umístění a provozování této stavby. Její názor vychází z toho, že došlo k celkové výměně všech prvků vedení včetně demontáže stávajících základových patek stožárů a následné instalaci nových základů se stožáry vedení vysokého napětí s následným vybudováním nových základů, na něž byly instalovány stožáry s vodiči, a je tedy zřejmé, že došlo ke kompletnímu nahrazení původního vedení vysokého napětí novou stavbou. Charakter stavby byl takový, že původní vedení vysokého napětí bylo tvořeno v úseku stožáru [číslo] až 66 jednoduchým vedením V1319 na ocelových příhradových stožárech typu„ stromek“ a dále od stožáru [číslo] až 75 dvojitým vedením V1319/1320 na ocelových příhradových stožárech typu„ soudek“ a bylo provozováno jako vedení VN 22 kV, kdežto nová stavba je tvořena novým zdvojeným vedením v celé trase umožňujícím přenos VVN 2x 110 kW na nových jednodřívkových příhradových ocelových stožárech dle nové typizační směrnice stožárů, kdy nově je součástí stavby i kombinované zemnící lano s 48 optickými vlákny umístěné ve špičkách stožárů, které kromě funkce ochrany fázových vodičů venkovního vedení přepětím vzniklým přímým úderem blesku umožňuje přenos dat po optických vláknech uložených v jádře zemního lana pro účely dispečerského řízení distribuční sítě. Dále tato stavba byla přizpůsobena nově platným technickým předpisům, což mělo vliv na výškové odchylky z důvodu změny technických norem, takže konkrétně stožár [číslo] na pozemku žalobkyně je nyní na místo původních 23 m nad úrovní terénu ve výšce 28,9 m. Umístění sloupu se sice nijak nezměnilo, nicméně ten původní měl čtyři samostatné základové pilíře v každém rohu, nyní jde o jednolitý monolitický základ rozšířený do hloubky, když základ původního sloupu byl sice širší, než základ sloupu nového (původní sloup 7,08 x 8,08 m a nový sloup 4,5 x 4,5 m), nicméně došlo k vytěžení většího množství zeminy, neboť základ byl rozšířený do hloubky. Navíc se změnila i výška vyčnívajícího základu nad povrch s tím, že původní základ vyčníval přibližně 40 cm, avšak navíc byl pod úrovní země, tedy okolního terénu, zatímco nový vyčnívá o více než 55 cm, a to z terénu, který je srovnaný a ne jako původní v prohlubni, neboť nová úroveň terénu je výrazně vyšší. Došlo také ke změně podoby konstrukce tohoto stožáru, který měl původní šíři větší než stožár nový, který je užší, nicméně došlo k zvětšení počtu nosičů, který má více drátů a jejich uložení je níže než u původního sloupu, navíc pak obsahuje zdvojené vedení 2x 110 kV, a to po celém úseku [obec] – [obec], což má za následek zvýšení celkové kapacity vedení jako celku a navíc oproti původnímu vedení zde jsou obsažená optická vlákna, jak bylo již shora uvedeno. Stavba tedy jako celek vybočila z parametrů původního stavebního povolení, kterým je vymezeno oprávnění z legálního břemene vzniklého žalované ve vztahu k pozemku žalobkyně pro umístění vedení na dotčených pozemcích z původně legálního břemene, které zaniklo, a pokud nové oprávnění z věcného břemene, respektive práva služebnosti nevzniklo, žalovaná nemá žádný právní titul pro umístnění nového vedení na dotčených pozemcích a konkrétně pak i ohledně stožáru [číslo] umístěného na pozemku žalobkyně. Žalobkyně dále poznamenala, že se snažila využít všechny možné způsoby nápravy závadného stavu, podala u Městského úřadu Blatné 21. 3. 2019 podnět k zahájení řízení o odstranění stavby, když jeho vyřízení bylo postoupena na Městský úřad Mirovice, který do 7 měsíců od podání podnětu neučinil žádné rozhodnutí a žalobkyně podala ke Krajskému úřadu Jihočeského kraje 15. 10. 2019 žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti Městského úřadu Mirovice s tím, že Krajský úřad Jihočeského kraje vydal 27. 2. 2020 rozhodnutí, v němž potvrdil, že v daném případě jde o novou stavbu, ohledně které mělo být vedeno územní řízení, neboť se změnila trasa vedení, původní stavba byla zcela odstraněna a nově byla realizována stavba, která má jiné parametry, než měla to původní (výška sloupu, změna rozměrů základů, zdvojení vedení v místech, kde původně bylo jednoduché vedení) s tím, aby stavební úřad Mirovice učinil ve stanovené lhůtě opatření ke zjednání nápravy, k čemuž však z jeho strany nedošlo. Žalobkyně se proto domáhá odstranění neoprávněné stavby na pozemku žalobkyně, a to sloupu elektrického vedení ve smyslu § 1085 o. z. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí této žaloby. Zdůraznila, že v žádném případě nejde o nepovolenou stavbu, neboť na ní bylo vydáno stavební kolaudační rozhodnutí se zdůrazněním, že nedošlo k žádnému odchýlení od původní trasy, byly pouze vyměněny stožáry, které jsou na stejných místech, u stožáru mezi [číslo] až 66 došlo ke zdvojení vedení, sloup 68, který je předmětem řízení, měl od počátku vedení zdvojené. Žalovaná zdůraznila, že zákonná věcná břemena zanikají pouze zánikem vedení, avšak nezpůsobuje je jeho pouhá rekonstrukce. Poukázala i na to, že žalobkyně chce odstranit vedení z pozemku, který si zakoupila až po ukončení rekonstrukce vedení (nabyla vlastnictví ke dni 9. 2. 2018), neboť nový stožár [číslo] se nacházel na předmětném pozemku již před její koupí, žalobkyně tedy o tomto zatížení pozemku předem věděla, vstoupila tak do práv a povinností původního vlastníka pozemku, včetně povinnosti strpět stožár [číslo] příslušné nadzemní vedení a nemůže docílit odstranění stožáru účelových výkladem s poukazem na zcela nevýznamné technické odlišnosti mezi původním a novým stožárem, včetně vedení, na jejím pozemku. Podle žalované je nutno posuzovat pouze tu část stavby vedení, která se nachází na pozemku žalobkyně, tedy tento jeden předmětný sloup [číslo] rovněž poznamenala, že celkové vedení má charakter liniové stavby, tedy inženýrské sítě pro veřejnou potřebu, která má být provozována po dobu, kdy bude takové vedení potřeba, tedy bez časového omezení, což logicky předpokládá, že budou měněny v případě potřeby jednotlivé prvky, čímž však nedochází k zániku původní stavby a vzniku stavby nové a tím i k zániku věcného břemene. Konkr