6 C 35/2022-17 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 5 489 Kč z titulu nedoplatku pojistného z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 2. 10. 2017 na životní pojištění žalovaného od 1. 1. 2018 s prvním pojistným ve výši 1 002 Kč měsíčně, přičemž žalovaný neuhradil pojistné za období od 1. 8. 2020 do 4. 1. 2021, kdy pojištění pro neplacení pojistného zaniklo a celkové dlužné pojistné představuje za toto období částku 5 489 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes následnou výzvu neuhradil. 2. Z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 2. 10. 2017 včetně všech příloh a dokladu k této smlouvě bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným 2. 10. 2017 smlouvu o životním pojištění od 1. 1. 2018 s tím, že první pojistné bylo dohodnuto ve výši 1 002 Kč s frekvencí placení měsíčně. Z upomínky ze dne 3. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil pojistné z této smlouvy a byl vyzván k jeho úhradě nejpozději do 4. 1. 2021 s tím, že v opačném případě pojištění zanikne. Ze zániku pojištění ze dne 14. 1. 2021, vyúčtování pojistného a bilance k této pojistné smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný skutečně dlužné pojistné neuhradil a ke dni 4. 1. 2021 toto pojištění zaniklo. Žalovanému tím vznikla povinnost k úhradě dlužného pojistného za období od 1. 8. 2020 do 4. 1. 201 v celkové výši [částka]. Z předžalobní upomínky ze dne 27. 5. 2021 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že žalovaný toto pojistné neuhradil a byl vyzván k jeho úhradě s tím, že v opačném případě bude podána žaloba. Žalovaný neprokázal, že by tak učinil. 3. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný dluží na pojistném z pojistné smlouvy [číslo] za období od 1. 8. 2020 do 4. 1. 2021 částku 5 489 Kč. Mezi stranami tedy byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2758 a následujících o. z., přičemž žalobkyně jako pojistitel má právo na toto pojistné dle § 2 782 odst. 1 o. z. Žaloba je tedy důvodná, a to nejen ohledně této částky, nýbrž v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení, které byly požadovány pouze do doby sepisu žaloby v kapitalizované podobě na částku 323 Kč odpovídá § 2 prováděcího vládního nařízení č. 391/2013 Sb. 4. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu, s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu, a na odměně za právní zastoupení přiznal 3x 200 Kč dle bodu 1 tohoto ustanovení, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 advokátního tarifu, dále 21% náhrada za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., tedy 189 Kč, což s připočtením soudního poplatku 400 Kč představuje na nákladech řízení 1 489 Kč.