6 C 8/2022-21 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaná byla povinna zaplatit 28 464,15 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla 21. 3. 2014 uzavřena smlouva, na základě níž byla žalované vydána kreditní karta, prostřednictvím které mohla čerpat peněžní prostředky do výše sjednaného úvěrového limitu 20 000 Kč. Mezi stranami bylo dále dohodnuto, že žalované bude po splnění podmínek stanovené smlouvou poskytnut úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 500 000 Kč a žalované byl otevřen kartový úvěrový účet [číslo], ze kterého mohla čerpat prostřednictvím kreditní karty peněžní prostředky a zavázala se je splácet včetně dohodnutých poplatků v měsíčních anuitních splátkách ve výši 5 % z vyčerpané částky minimálně 500 000 Kč měsíčně s dohodnutou úrokovou sazbou 21,90 % s oprávněním banky tuto sazbu písemným oznámením měnit. Žalovaná svoji povinnost nesplnila a nesplácela čerpané prostředky řádně a včas, a proto v souladu se smlouvou prohlásila za úvěr dopisem ze dne 27. 12. 2020 za splatný za situace, kdy žalovaná dlužila na jistině 28 464,15 Kč, smluvní úrok 3 074,28 Kč a zákonný úrok 2 004,41 Kč (oba úroky kapitalizovány ke dni 21. 10. 2021 s tím, že od následujícího dne jsou tyto úroky dále plynoucí v procentuální výši). Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes následné výzvy. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z úvěrové smlouvy ze dne 21. 3. 2014 včetně příloh a informací o žalované bylo zjištěno, že mezi účastníky byla tohoto dne uzavřena smlouva, na základě níž žalované byla vydána kreditní karta, ze které mohla čerpat peněžní prostředky do výše sjednaného úvěrového limitu 20 000 Kč s možností poskytnutí úvěru do výše 500 000 Kč a žalované byl otevřen kartový účet [číslo] ze kterého mohla prostřednictvím karty čerpat peněžní prostředky s tím, že se zavázala tento úvěr splácet v měsíčních anuitních splátkách ve výši 5 % z vyčerpané částky minimálně ve výši 500 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 21,90 %. K tomuto uzavření došlo poté, co žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací i kontrolu veřejných databází, z nichž nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Strany si pro případ, že žalovaná nebude plnit řádně a včas, sjednaly možnost věřitele prohlásit úvěr za splatný. Z historie k této smlouvě, výpisu účtu a dopisu ze dne 27. 12. 2020, včetně dokladu o doručení, bylo zjištěno, že žalovaná neplnila podmínky této smlouvy, neplatila řádně v souladu se smlouvou měsíční splátky ve výši 5 % z vyčerpané jistiny, nejméně pak 500 Kč a žalobkyně proto dopisem z 27. 12. 2020 prohlásila tento úvěr za splatný v situaci, kdy žalovaná neuhradila jistinu ve výši 28 464,15 Kč s tím, že k tomu dluží jak sjednané úroky, tak smluvní úroky z prodlení ke dni zesplatnění v celkové výši 29 674,51 Kč. Z upomínky ze dne 2. 10. 2020 bylo zjištěno, že ještě před tímto zesplatněním byla žalovaná vyzývána k úhradě nedoplatku z tohoto úvěru. Z předžalobní výzvy ze dne 30. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná na této pohledávce žalobkyně ničeho nehradila a byla vyzvána k této úhradě s tím, že v opačném případě bude podána žaloba. Žalovaná neprokázala, že by tak učinila. 4. V řízení tedy bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku v kombinaci se smlouvou o běžném účtu dle § 2662 a následujících o. z., na základě níž byl žalované poskytnut úvěrový rámec, z nějž žalovaná čerpala úvěr, avšak neplnila podmínky jeho splácení v souladu se smlouvou a proto žalobkyně tuto smlouvu ke dni 27. 12. 2020 zesplatnila, avšak žalovaná výzvu nesplnila a neuhradila jak zůstatek ve výši neuhrazené jistiny 28 646,15 Kč, tak ani úroky, které si strany v souladu se shora citovanými ustanoveními § 2395 a následujících o. z. účastníci smluvili ve výši 21,90 % ročně s tím, že do 21. 10. 2010 tyto úroky představují částku 3 074 Kč. Soud rovněž se zabýval okolností, zda žalobce postupoval v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a s ohledem na skutečnosti, že prováděl řádná zjištění na základě podkladů bankovních a nebankovních registrů, klientských informací i kontrolu veřejných databází s tím, že podle názoru soudu řádně posoudil možné schopnosti žalované splácet tento úvěr. Žaloba je tedy co do shora uvedených částek důvodná a soud ji vyhověl dále i v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu, přičemž výše těchto úroků z prodlení odpovídá prováděcímu vládnímu nařízení, a to § 2 nařízení č. 391/2013 Sb., přičemž taktéž tyto úroky byly ke dni 21. 10. 2021 kapitalizovány a představují částku 2 004,41 Kč. Následujícího dne pak byly jak smluvené úroky, tak zákonné úroky z prodlení přiznány v procentuální zákonné výši. 5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Konkrétně se jedná o 3 x 2 260 Kč na odměně za právní zastoupení dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, vše v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. zvýšené o 21% náhradu za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH, tedy o 1 612,80 Kč, což s připočtením soudního poplatku 1 139 Kč představuje celkové nálkady řízení 10 431,80 Kč.