6 C 83/2022-21 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí celkových 36 160 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] tři smlouvy o půjčce. Konkrétně to byla smlouva o půjčce [číslo] dne 20. 8. 2005, na základě níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se je zavázal uhradit včetně souhrnného poplatku ve výši 9 960 Kč v celkových 52 týdenních splátkách po 480 Kč s poslední splátkou stanovenou na 19. 8. 2006, z nichž žalovaný hradil jenom částečně a neuhradil 20 226 Kč, z toho na jistině 12 155 Kč. Dále se jednalo o smlouvu o půjčce [číslo] ze dne 16. 4. 2020, na základě níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se je zavázal uhradit včetně souhrnného poplatku ve výši 3 320 Kč v celkových 52 týdenních splátkách po 160 Kč s tím, že poslední splátka připadá na 15. 4. 2006. Žalovaný z této smlouvy plnil jenom částečně a neuhradil 5 605 Kč, z toho na jistině 3 368,39 Kč Poslední smlouvou pak byla smlouva o půjčce [číslo] dne 26. 2. 2021, na základě níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se je zavázal uhradit včetně souhrnného poplatku ve výši 6 640 Kč v celkových 52 týdenních splátkách po 320 Kč s tím, že poslední splátka připadá na 25. 2. 2006. Z této smlouvy však žalovaný hradil jenom částečně a neuhradil 10 329 Kč, z toho na jistině 6 207 Kč. Z pohledávky z těchto smluv pak byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 postoupeny na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován, avšak dlužnou částku ani přes výzvu neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla 19. 8. 2005 uzavřena smlouva o půjčce, na základě níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se je zavázal uhradit včetně souhrnného poplatku ve výši 9 960 Kč, tedy celkových 24 960 Kč v 52 týdenních splátkách po 480 Kč s tím, že poslední splátka připadá na 19. 8. 2026. Ze smlouvy o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] dne 12. 4. 2005 smlouvu o půjčce, na základě níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se je zavázal uhradit včetně souhrnného poplatku ve výši 3 320 Kč, tedy celkových 8 320 Kč v 52 týdenních splátkách po 160 Kč s tím, že poslední splátka připadá na 15. 4. 2006. Ze smlouvy o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] dne 26. 2. 2005 smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se je zavázal uhradit včetně souhrnného poplatku ve výši 6 640 Kč, tedy celkových 16 640 Kč v 52 týdenních splátkách po 320 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 bylo zjištěno, že pohledávky z těchto tří smluv o půjčce označených jednotlivými shora uvedenými čísly (bez data uzavření těchto smluv) byly postoupeny na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 včetně poštovního podacího lístku ze dne 1. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný na prvé smlouvě neuhradil 20 226 Kč, na druhé smlouvě neuhradil 5 605 Kč a na třetí smlouvě neuhradil 10 329 Kč s tím, že pohledávky z těchto tří smluv v celkové výši 36 160 Kč byly postoupeny na žalobkyni a žalovaný byl vyzván, aby nadále plnil již jenom jí z těchto smluv. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 11. 2012 včetně poštovního podacího lístku z následujícího dne bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil. Byl proto vyzván k úhradě celkových 36 160 Kč žalobkyni. Podrobně byl vyrozuměn o tom, že neplnil z těchto smluv s tím, že z prvé smlouvy pod [číslo] neuhradil 20 226 Kč, z toho na jistině 12 155 Kč, z druhé smlouvy [číslo] neuhradil celkových 5 605 Kč, z toho na jistině 3 368,39 Kč a z třetí smlouvy [číslo] neuhradil celkových 10 329 Kč, z toho na jistině 6 207,33 Kč. Byl současně vyrozuměn o tom, že pokud dlužné částky neuhradí, bude podána žaloba. Žalovaný neprokázal, že by tak učinil. 4. V řízení tedy bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] půjčila žalované na základě smlouvy o půjčce uzavřené dle § 657 a následujících obč. zák. (který soud na tuto věc aplikoval s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 1 a 3 o. z. vzhledem k době vzniku tohoto závazkového vztahu), jednak částku 15 000 Kč a žalovaný se ji zavázal uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 960 Kč v 52 týdenních splátkách po 480 Kč, z nichž žalovaný neuhradil celkových 20 226 Kč, z toho na jistině 12 155,05 Kč, jednak částku 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 3 320 Kč v celkových 52 týdenních splátkách po 160 Kč, z nichž však žalovaný neuhradil 5 605 Kč, z toho na jistině 3 368,69 Kč a konečně částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit včetně souhrnného poplatku ve výši 6 640 Kč v 52 týdenních splátkách po 320 Kč s tím, že žalovaný z ní neuhradil 10 329 Kč, z toho na jistině 6 207,33 Kč. Soud v této souvislosti upřesňuje, že prvá smlouva nebyla uzavřena, jak uváděla žalobkyně 20. 8. 2005, nýbrž 19. 8. 2005, druhá smlouva dne 12. 4. 2005 a nikoli dle tvrzení žalovaného 16. 5. 2005, a třetí smlouva 25. 2. 2005, nikoli 26. 2. 2005, což však nemá vliv na relevanci žaloby, neboť ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byly tyto smlouvy označeny jejich číselným označením. Lze tedy vyvodit, že nároky z těchto tří smluv byly v souladu s ustanovením § 1879 o. z. postoupeny na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován a vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve výši 36 160 Kč s příslušenství. K samotným smlouvám o půjčce soud ohledně souhrnného poplatku zahrnujícího sjednané úroky, poplatky za administrativní činnost a hotovostní inkaso považuje s ohledem na velkou rizikovost takovéhoto kontraktu za přiměřené. Ze všech těchto důvodů soud proto považuje žalobu za důvodnou a vyhověl jí jak ohledně shora uvedených částek, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, jehož výše odpovídá sazbám dle § 2 prováděcího vládního nařízení č. 391/2013 Sb. 5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Jelikož v tomto případě se jedná o tzv. vzorovou, tedy opakovanou formulářovou žalobu s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) advokátního tarifu a dle odst. 1 písm. 3 přiznal na odměně za právní zastoupení 3 x 500 Kč, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5a), vše v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. zvýšené o 21% DPH, neboť zástupkyně žalobkyně je plátkyní DPH, tedy 378 Kč, což s připočtením soudního poplatku 1 447 Kč představuje celkové náklady řízení 3 625 Kč.