7 C 133/2022-60 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalované zaplacení předmětné částky s tvrzením, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] je právním nástupcem společnosti [právnická osoba] Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce uzavřel se žalovanou dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] (dále též jen„ Smlouva“), na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 2 500 Kč, a to na účet, z něhož byla učiněna verifikační platba. O půjčku zažádala žalovaná online prostřednictvím registračního formuláře. Žalovaná se zavázala tuto částku včetně příslušenství vrátit do [datum], což neučinila a dostala se do prodlení, a proto jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, a to včetně paušální náhrady výdajů spojených s upomínáním. Žalobce uvedl, že žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. S ohledem na tuto skutečnost se žalobce na žalované domáhal zaplacení dlužné jistiny ve výši 2 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 996 Kč (0,1 % denně z částky 2 500 Kč od [datum] do [datum]), paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 241,28 Kč (z jistiny ve výši 2 500 Kč od [datum] do [datum]) a konečně i úroku z prodlení od tohoto data do zaplacení. Kromě toho žalobce požadoval po žalované i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč (výdaje za odeslaný dopis a dvě cesty pověřeného terénního pracovníka na osobní schůzku s dlužníkem). 2. Žalovaná nezpochybnila, že si půjčku vzala, částku obdržela na svůj účet, nicméně bylo to na popud jejího tehdejšího partnera [jméno] [jméno], který byl bez příjmů, bral jí všechny peníze a ona pak neměla z čeho své dluhy splácet. [příjmení] jí vyplnit formulář na internetu, peníze mu dala a neměla z nich nic. Partnerovi říkala, že půjčku by měli vrátit, ale on řekl, že se nic nevrací. Proto souhlasí i s tím, že na úvěr nebylo ničeho hrazeno. Dále uvedla, že v případě, bylo-li by jí bylo uloženo hradit dlužnou částku, není schopná jednorázové úhrady, a proto žádá o možnost měsíčních splátek v maximální výši 100 Kč. Jejím jediným příjmem je rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč, nájemné činí 9 800 Kč a přítel si vydělává jen brigádně ve výši 4 – 5 000 Kč měsíčně. Finančně jim musí vypomáhat otec. Jinak jsou bez dalších příjmů i dávek, majetek větší hodnoty nevlastní žádný. 3. Po konfrontaci se skutečností, že žalovaná je omezena ve svéprávnosti, vzal žalobce žalobu částečně zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a co do částky 996 Kč, a proto soud řízení částečně zastavil usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. Předmětem řízení zůstal nárok žalobce na zaplacení dlužné jistiny ve výši 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 241, 28 Kč. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 7. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaná od právního předchůdce žalobce, který svou pohledávku na žalobce postoupil dne [datum], dne [datum] prostřednictvím internetového portálu [webová adresa] požádala skrze verifikační platby o zapůjčení částky 2 500 Kč, kterou jí žalobce zaslal na její účet. Tuto částku však žalovaná žalobci řádně a včas nevrátila a dostala se do prodlení. Předně soud uvádí, že žalovaná nezpochybňovala, že od žalobce částku ve výši 2 500 Kč obdržela. Naopak žalobce v důsledku zpětvzetí žaloby po žalované požaduje jen zaplacení dlužné jistiny ve výši 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 241, 28 Kč. Za situace, kdy žalovaná tuto částku žalobci nevrátila, vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení, a proto soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost uhradit předmětnou částku žalobci, a to včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobce byl ve věci plně úspěšný. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalobce ve výši 1 600 Kč, která byla stanovena dle § 14b odst. 1 bod 1. a odst. 3 ve spojení s § 7 bod 3. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v účinném znění (dále jen„ advokátní tarif“), dále se jedná o tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč a jednu paušální náhradu ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a b) advokátního tarifu. V této souvislosti soud konstatuje, že zástupce žalobce učinil 4 úkony právních služeb dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a odst. 2 písm. h) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění s absencí právního rozboru věci, sepis žaloby a zpětvzetí žaloby ze dne [datum]). Ve vztahu k podání ze dne [datum] soud konstatuje, že s ohledem na obsah a rozsah (2 věty) nebyla žalobci přiznána odměna za úkon právní služby. Náklady řízení představují součet shora uvedených částek zvýšený o náhradu za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 14a odst. 1 advokátního tarifu, neboť zástupce žalobce prokázal, že je plátcem daně. Výsledná částka je dále navýšena o zaplacený soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši 400 Kč, a proto činí částku v celkové výši 3 062 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce. K aplikaci § 14b advokátního tarifu, který byl soudem aplikován na určení sazby za úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně, podepsaný soud uvádí, že jen v roce 2022 eviduje, že žalobce podal u Okresního soudu ve [obec] již několik desítek návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu v právně i skutkově obdobných věcech, tedy ohledně postoupených pohledávek z úvěrových smluv či ze smluv o zápůjčce. 9. Pro úplnost soud dodává, že vzhledem k tomu, že předmětem řízení zůstala pouze poskytnutá jistina se zákonným úrokem z prodlení, tak se nezabýval tím, jak právní předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru zkoumal schopnost žalované úvěr splácet ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Ze stejného důvodu soud neshledal důvodnou námitku žalované spočívající v tom, že smlouvu uzavřela pod pohrůžkou fyzického násilí ze strany jejího přítele [jméno] [jméno], protože sama žalovaná potvrdila, že žalovanou jistinu obdržela, čímž došlo k jejímu bezdůvodnému obohacení, jež ani přes výzvu nevrátila. 10. Ve vztahu ke splatnosti žalobcova nároku i náhrady nákladů řízení soud závěrem soud konstatuje, že s ohledem na specifické okolnosti dané věci, kdy žalovaná je osobou s omezenou svéprávností ve špatné finanční a životní situaci, vyhověl její žádosti o možnost hradit žalovanou částku s příslušenstvím i náhradu nákladů řízení v měsíčních splátkách, a to v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. Soud zohlednil majetkovou situaci žalované, výši jejího příjmu a zejména potřeby jejího nezletilého dítěte a určil výši splátek částkou 100 Kč měsíčně s tím, že jejich celkový počet nikterak zásadně nezasáhne do majetkové sféry žalobce či jeho práva na zaplacení pohledávky v přiměřené lhůtě, neboť žalobce je stabilní obchodní společností, jejíž činností je vymáhání postoupených pohledávek ze zápůjček a úvěrů. 11. Závěrem pak soud pro úplnost dodává, že výslech navrženého svědka [jméno] [jméno] soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť rozhodné skutečnosti ve věci vyplynuly z tvrzení účastníků a z již provedeného dokazování.