7 C 22/2022-47 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s tvrzením, že dne [datum] provedl odtah vozidla zn. [příjmení] [jméno], [registrační značka], jehož provozovatelem a rovněž i vlastníkem byl ke dni odtahu žalovaný. O provedení odtahu byl sepsán protokol [číslo]. Odtah byl proveden na základě žádosti Městské policie [anonymizováno] [obec] ze dne [datum]. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobcem. Žalobce tvrdil, že v souvislosti s odtahem vozidla mu vznikl nárok na úhradu ceny za odtah a parkovné. Cena je pak stanovena nařízením [anonymizováno] [obec] [číslo] [rok] Sb. (dále jen„ Nařízení“). Žalobce se domáhá po žalovaném zaplacení jednak náhrady za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč (dle § 2 odst. 1 písm. a) Nařízení), a dále za střežení (parkovné) vozidla na parkovišti ve výši 75 600 Kč (dle § 2 odst. 3 písm. a), b) a c) Nařízení). Žalobce doplnil, že vozidlo bylo na parkovišti celkem 261 dní, a to od [datum] do [datum]. Parkovné za první tři dny činí 750 Kč (3 dny x 250 Kč), za čtvrtý až sto osmdesátý den představuje 70 800 Kč (177 dní x 400 Kč) a za sto osmdesátý první den až dvě stě šedesátý první den se jedná o částku 4 050 Kč (81 dní x 50 Kč). Žalobce uzavřel, že ke dni podání návrhu si žalovaný vozidlo nevyzvedl. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování má soud z karty vozidla za prokázané, že žalovaný je od [datum] vlastníkem a rovněž i provozovatelem vozidla zn. [příjmení] [jméno] kombi, [registrační značka] [anonymizováno]. Z listiny označené jako„ Požadavek na odstranění vozidla“ soud zjistil, že [ulice] policie [obec a číslo] dne [datum] požádala o odstranění předmětného vozidla, neboť na něm byl přiložen technický prostředek bránící odjezdu vozidla a po dobu 30 dní nikdo nepožádal o jeho sejmutí. Ze shora uvedené listiny se dále podává, že vozidlo bylo odstraněno žalobcem dne [datum] ve 12:40 hod. s tím, že bylo umístěno na odtahové parkoviště [ulice]. Shora uvedené skutečnosti o odtahu vozidla má soud za prokázané i z Protokolu o odtahu vozidla [číslo] O skutečnosti, že vozidlo bylo odtaženo, byl žalovaný vyrozuměn dne [datum], když mu bylo zároveň sděleno místo umístění vozidla a byl vyzván k jeho vyzvednutí a k úhradě nákladů za odtah a parkovné, což vyplynulo, z listiny označené jako„ Oznámení o odtahu vozidla. Výzva k převzetí vozidla“. Skutečnost, že daná výzva byla žalovanému fakticky odeslána, se podává z Dodejky ze dne [datum]. K úhradě dlužné částky pak žalobce žalovaného vyzval opětovně dne [datum], což soud zjistil z listiny označené jako„ Výzva k úhradě dlužné částky“. I tato listina byla žalovanému fakticky odeslána, což vyplynulo z Dodejky ze dne [datum]. 4. Z nařízení hl. m. [obec] [číslo] 2013 Sb. soud zjistil ceny za odtah vozidla a za služby parkovišť učených ke střežení vozidel, když cena za jeden úplný nucený odtah vozidla činí 1 900 Kč (§ 2 odst. 1 písm. a) Nařízení) a cena parkovného za první až třetí den představuje 250 Kč za den, za čtvrtý až sto osmdesátý den je 400 Kč za den a od sto osmdesátého prvního dne se pak jedná o částku 50 Kč za den (§ 2 odst. 3 Nařízení). 5. Ve skutkové rovině soud zjistil, že na vozidlo, jehož provozovatelem je žalobce, byla dána policií tzv. botička s tím, že žalovaný do 30 dnů od jejího přiložení nepožádal o její sejmutí. Žalobce proto provedl dne [datum] odstranění vozidla odtahem na střežené parkoviště, kde vozidlo bylo umístěno od [datum] i ke dni podání žaloby. Negativně vymezené tvrzení žalobce, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalovaného konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel. 6. V právní rovině soud konstatuje, že odtah byl proveden v souladu s ustanovením § 17a odst. 6 z. č. 553/1991 Sb., o obecní policii, když povinnost žalovaného odtah uhradit vyplývá rovněž z tohoto ustanovení ve spojení s ust. § 2910 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Povinnost provozovatele vozidla platit náklady na odtah vozidla a jeho další úschovu dovodila i judikatura Nejvyššího soudu ČR (srov. rozsudek ze dne 24. 9. 2008 sp. zn. 25 Cdo 813/2007). Cenu za odtah a za služby střežení vozidla pak stanoví § 2 odst. 2 a 3 nařízení [územní celek] [číslo] z roku [rok] ve znění účinném v době odtahu, které bylo vydáno v souladu s výměrem Ministerstva financí [číslo] 2013, jenž byl publikován v Ceníkovém věstníku Ministerstva financí ze dne [datum], konkrétně v části I. oddílu B. Nárok žalobce na úrok z prodlení má právní oporu v § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. S ohledem na shora uvedené soud důvodně podané žalobě vyhověl, a to nejen ohledně částky ve výši 77 500 Kč, nýbrž i ohledně úroků z prodlení, když počátek doby prodlení žalobce vymezil dnem jednání soudu. 8. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl dle § 142 odst. 3 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalobce byl ve věci neúspěšný pouze v nepatrné části (350 Kč, o které bylo řízení dne [datum] částečně zastaveno). Žalobci náleží paušální náhrada stanovená dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Žalobci byla přiznána náhrada za dva úkony po 100 Kč, a to za výzvu k plnění a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud naopak nepřiznal žalobci odměnu za podání ze dne [datum] a ze dne [datum], a to pro jejich neúčelnost, když skutečnosti v těchto podáních obsažené měly být již součástí návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu s tím, že k částečnému zpětvzetí žaloby žalobce přistoupil v důsledku svého administrativního pochybení. Součástí náhrady nákladů je i uhrazený soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení v částce 3 114 Kč. Výslednou částku 3 714 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).