6 C 20/2023-17 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 5 392 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaný 7. 9. 2018 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se je zavázal uhradit včetně součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 146 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, dále včetně odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 916 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 538 Kč, tedy včetně celkového poplatku ve výši 10 600 Kč v 60 týdenních splátkách po 377 Kč s tím, že poslední splátka připadá na 1. 11. 2019. Strany si rovněž sjednaly pro případ, že dlužná částka nebude za strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úrok z neuhrazené jistiny 29 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně posoudila před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného tuto zápůjčku splácet, neboť provedla vyhodnocení informacích požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce, kdy žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly ověřovány proti dokladům vyžádaných od žalovaného a zaznamenány do zákaznické karty žalovaného s ověřením dokladu uvedených v této zákaznické kartě, tedy pracovní smlouvou, výplatními páskami a nájemní smlouvou. Žalovaný neplnil podmínky této smlouvy a ke dni 26. 2. 2021 neuhradil 5 392 Kč, z toho na dlužné jistině 2 384 Kč. Tato pohledávka za žalovaným pak byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován, avšak dlužnou částku neuhradil, stejně jako sjednané úroky po splatnosti, které ke dni postoupení nároku představují v kapitalizované podobě 345 Kč a zákonné úroky z prodlení, které k tomuto dni představují v kapitalizované výši 3 284,54 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes opakované výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze zákaznické karty žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaný před uzavřením smlouvy o zápůjčce společnosti [právnická osoba] za účelem prokázání svých poměrů doložil, že pracuje jako strojník ve společnosti [právnická osoba] s čistým štítem příjmem 25 575 Kč, přičemž žalovaný prokázal i další čisté příjmy domácnosti ve výši 12 000 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel dne 7. 9. 2028 se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce, na základě níž mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se je zavázal uhradit včetně souhrnného poplatku ve výši 10 600 Kč představující úrok za dobu platnosti této smlouvy představující 29 % p. a., tedy v tomto konkrétním případě částku 2 141 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 916 Kč a částku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 3 538 Kč, tedy celkových 22 600 Kč formou 60 splátek po 377 Kč s tím, že poslední splátka připadá na 1. 11. 2019. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 včetně přehledu plateb k této smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný z této smlouvy hradil jenom částečně s tím, že neuhradil ke dni 28. 1. 2022 částku 5 392 Kč, z toho na jistině 3 284,54 Kč, přičemž tato pohledávka za žalovaným byla předmětnou smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2022 včetně poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaný byl o tomto postoupení vyrozuměn. Z předžalobní upomínky ze dne 3. 8. 2022 včetně poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaný byl ještě před podáním žaloby vyzýván k úhradě dlužné částky. Žalovaný neprokázal, že by tak učinil. 4. V řízení tedy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a následujících o. z., na základě níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se je zavázal uhradit včetně dohodnutých úroků za dobu trvání smlouvy ve výši 2 146 Kč, odměny za doručení administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 916 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 538 Kč v 60 týdenních splátkách po 377 Kč. Pro případ neuhrazení této smlouvy řádně a včas, tedy do 1. 11. 2019 si pak strany dohodly úrok z neuhrazené jistiny ve výši 29 % p. a. Soud v této souvislosti dospívá současně k závěru, že při uzavírání této smlouvy bylo ze strany věřitele řádně postupováno ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť prováděl zjištění ohledně rodinných, majetkových a finančních poměrů žalovaného před uzavřením smlouvy, jak mu byly žalovaným poskytnuty a zaznamenány do zákaznické karty. Pokud se jedná o samotnou smlouvu ohledně výše sjednaných úroků, poplatků za administrativní činnost, či hotovostní inkaso, považuje je soud s ohledem na velkou rizikovost této transakce, která nebyla jinak dále zajišťována, za přiměřené. Žalovaný oproti svému závazku ze smlouvy neuhradil částku 5 382 Kč, kterýžto nárok věřitel v souladu s ustanovením § 1879 o. z. postoupil smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován a vyzván k úhradě této částku, což však neučinil. Soud tedy považuje tento nárok za důvodný a soud mu vyhověl jak ohledně této částky, a dále pak kapitalizovaných úroků po splatnosti, které ke dni postoupení nároku představují částku 377 Kč, nýbrž i v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá § 2 prováděcího vládního nařízení č. 351/2013 Sb., když tyto úroky byly rovněž ke dni postoupení nároku kapitalizovány na částku 345,49 Kč. Od následujícího dne, tedy od 29. 1. 2022 pak byly přiznány jak smluvní úroky, tak zákonné úroky z prodlení v procentuální výši. 5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu, s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu, a na odměně za právní zastoupení přiznal 3x 200 Kč dle bodu 1 tohoto ustanovení, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 advokátního tarifu, dále 21% náhrada za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., tedy 189 Kč, což s připočtením soudního poplatku 400 Kč představuje na nákladech řízení 1 489 Kč.