4 C 104/2024-16 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce navrhl vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaná povinna zaplatit mu částku , částka, s úrokem a zákonným úrokem z prodlení. V odůvodnění žaloby uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo, tel. číslo, . Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně smlouvy. Žalobce uvedl, že právní předchůdce jako poskytovatel zápůjčky posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet, zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v zadní části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. V důsledku posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr byla teprve se žalovanou uzavřena smlouva. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 17 118 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 9 817 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 22,44 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši, Anonymizováno, , částka, . Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno), se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v 65týdenních splátkách po 495 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 28. 11. 2022. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátka ze strany žalované byla uhrazena dne 25. 4. 2022. Ke dni 27. 8. 2022 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila 11 560,52 Kč a dlužný poplatek 9 959,48 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 11 560,52 Kč dále úrokem ve výši 22,44 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 29. 11. 2022 do zaplacení. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem 9 800 Kč. Dále žalobce uvedl, že pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 33 956,24 Kč. Součástí částky 33 956,24 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje. Žalobce uvedl, že po žalované žádá zaplacení celkové dlužné částky ve výši 21 520 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 11 560,52 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 9 959,48 Kč, dále zákonné úroky z prodlení a úroky ve výši 22,44 % ročně. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, přestože byla upomínána.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování bylo ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo, tel. číslo, zjištěno, že byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, a žalovanou dne 30. 8. 2021. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru zaplatit poplatek v celkové částce 15 168 Kč (9 817 Kč – úrok, 1 500 Kč – částka za zpracování spotřebitelského úvěru, 3 851 Kč – částka za službu komfortního a flexibilního splácení). Dále bylo sjednáno doplňkové pojištění ve výši 1 950 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou částku 32 118 Kč uhradit v 65týdenních splátkách po 495 Kč. Dále bylo z této smlouvy zjištěno, že její nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná dne 30. 8. 2021 čerpala částku 15 000 Kč. Z tabulky bylo dále zjištěno, že žalovaná dne 13. 9. 2021 uhradila částku 495 Kč, 16. 9. 2021 - 1 705 Kč, 25. 10. 2021 - 4 100 Kč, 27. 1. 2022 -1 000 Kč, 28. 2. 2022 - 1 000 Kč, 24. 3. 2022 - 1 000 Kč a 25. 4. 2022 - 500 Kč. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě o postoupení pohledávky prokázal Smlouvou o postoupení pohledávky, z níž bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 21. 9. 2023 mezi společností , právnická osoba, jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Z přílohy k této smlouvě bylo zjištěno, že byla postoupena i pohledávka za žalovanou. Z dopisu ze dne 29. 9. 2023 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, oznámila žalované, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 se společnost , právnická osoba, . stala věřitelem pohledávky ze Smlouvy o zápůjčce číslo , hodnota, , přičemž výše pohledávky k datu postoupení činila 33 924,41 Kč.4. Žalobce své tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti prokazoval zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr. Z této listiny bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že žádá o spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč na neočekávané výdaje. Uvedla, že je zaměstnaná jako pekařka s příjmem 24 384 Kč měsíčně čistého. Dále bylo z této listiny zjištěno, že další čisté příjmy domácnosti činí 31 000 Kč, celkem tedy příjmy domácností 55 384 Kč. Ohledně výdajů bylo uvedeno, že externí splátky činí 8 000 Kč a další měsíční výdaje 10 000 Kč. Dále zde bylo uvedeno, že žalovaná má spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, bankovní účet na své jméno nemá. Příjem žalované byl ověřen výplatními páskami za červen a červenec roku 2021.5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a následujících občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovaná vystupovala při uzavření úvěrové smlouvy v pozici spotřebitele, vztahuje se na předmětnou úvěrovou smlouvu rovněž zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, poskytovatel posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Případné porušení uvedené povinnosti zakotvené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srovnej rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C – 679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel). Soud se tedy zabýval otázkou, jak žalobce (právní předchůdce žalobce) postupoval při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet. Žalobce ve svém vyjádření uvedl, že při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházel z informací, které sdělila samotná žalovaná, a dále z listin vyžádaných od žalované. Dle názoru soudu však právní předchůdce žalobce neposoudil úvěruschopnosti žalované řádně, když právní předchůdce žalobce žádným způsobem neověřoval výdaje žalované, nebylo ověřeno ani jakým způsobem žalovaná splácí dosavadní závazky, když ze zákaznické karty vyplynulo, že žalovaná má splátky ve výši 8 000 Kč měsíčně. Za této situace, kdy právní předchůdce žalobce nesplnil svou zákonnou povinnost (řádné posouzení úvěruschopnosti žalované), v důsledku čehož soud shledal předmětnou smlouvu absolutně neplatnou, vede tento postup právního předchůdce žalobce k omezenosti nároku žal