6 C 126/2024-16 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 58 619,32 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, dne 4. 6. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě níž mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se je zavázal uhradit včetně souhrnného poplatku ve výši 36 303 Kč představujících součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 24 177 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,94 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 286 Kč v celkových 78 týdenních splátkách po 851 Kč, když poslední splátka připadla na 2. 12. 2022. Žalobkyně současně uvedla, že poskytovatel zápůjčky posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet, provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy když jmenovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a ty byly ověřovány proti dokladům vyžádaných od žalovaného a zaznamenány do zákaznické karty žalovaného, když následně byly ověřeny doklady uvedenými v této zákaznické kartě, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky a nájemní či podnájemní smlouva. Na základě toho si pak poskytovatel zápůjčky informace ověřil, vyhodnotil, že žalovaný je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami smlouvy, když žalovaný si byl vědom všech rizik spojených se zápůjčkou, dostalo se mu náležitého vysvětlení, informací spojených s touto smlouvou s tím, že žalovaný by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení ostatních údajů mohl dopustit trestného činu podvodu. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný neplnil podmínky této smlouvy, uhradil pouze 3 500 Kč, když 21. 9. 2023 byla pohledávka této smlouvy smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován, a proto je po něm požadována celková dlužná částka 58 619,32 Kč se stávajících se z dlužné jistiny ve výši 27 161,76 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 31 657,56 Kč a dále pak úroky jak smluvní, tak i zákonné v kapitalizované i procentuální podobě.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze zákaznické karty, žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 4. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný žádal o spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč společnost , právnická osoba, s uvedením svých osobních údajů s tím, že žije v nájemném bytě, je svobodný, pracuje na plný úvazek jako instalatér s pravidelným měsíčních příjmem 42 255 Kč s tím, že jeho odhadované měsíční výdaje představují částku 2 000 Kč a další čisté příjmy domácnosti jsou 20 950 Kč. K tomu bylo uvedeno, že čistý příjem žadatele byl ověřen pracovní smlouvou dvěma výplatními páskami. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, dne 4. 6. 2021 smlouvu na základě níž mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se je zavázal uhradit se souhrnným poplatkem ve výši 33 963 Kč, tedy celkových 66 303 Kč v 78 splátkách po 851 Kč s poslední splátkou ve výši 776 Kč dne 2. 12. 2022. Z bilance k této smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný na ní uhradil pouze 3 500 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 bylo zjištěno, že pohledávka z této smlouvy za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023, včetně poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaný byl o tomto postoupení vyrozuměn s tím, že nadále má plnit žalobkyni. Z předžalobní upomínky ze dne 15. 2. 2024, včetně poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že ještě před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky. Žalovaný neprokázal, že by něčeho uhradil.4. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.5. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména podle písm. a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, podle písm. b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. Podle odst. 4 téhož ustanovení poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena.6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je do nezbytné s daty umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě, běží ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Předně soud zkoumal způsob, jakým bylo provedeno posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně. Nutno předestřít, že věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat (např. předpokládaný příjem z prodeje nemovitosti, auta, pojistného plnění atp.), tedy poskytovatel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (Důvodová zpráva k § 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr, přičemž věřitel by měl úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Informaci o výši příjmu spotřebitele může věřitel ověřit například potvrzením o příjmu vystaveným zaměstnavatelem, telefonickým ověřením u zaměstnavatele či výpisem z bankovního účtu spotřebitele, kam byla příslušná částka připsána (srov. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39).10. I přestože žalobkyně tvrdí, že úvěruschopnost žalovaného byla dovozena z údajů jím uvedených v zákaznické kartě ze dne 4. 6. 2023 a její právní předchůdkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, na základě kterých právní předchůdkyně žalobkyně dovodila názor, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná, soud konstatuje, že poskytovatel úvěru své povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy posouzení úvěruschopnosti žalovaného nedostála. Jediným důkazem k prokázání této okolnosti je p