6 C 247/2025-55 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 61 496,72 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným 1. 11. 2022 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , jehož sjednaný úvěrový rámec činil 60 000 Kč a žalovaný se jej zavázal řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového rozhraní žalobce na základě elektronického ověření žalovaného poté co od něj byly získány veškeré potřebné informace ohledně jeho sociální a finanční a majetkové situace, když žalovaný doložil potvrzení o výši příjmu z bankovního účtu, z nějž vyplývá příjem žalovaného za období 6 měsíců od uzavření smlouvy, když jeho zaměstnavatelem je společnost , právnická osoba, ., od níž mu přicházely opakující se platby, jejichž výše byla tvrzena ve smlouvě, když z výpisu z účtu žalované byly ověřeny výdaje žalovaného, a to na stravu, například u společnosti Penny či elektroniku u společnosti Elektro Expert Janko či vybavení domácnosti Siko koupelny, dopravu u Benziny a ošacení a obuv Pepco, Deichmann či telekomunikační služby T-Mobile s tím, že z výpisu jsou podle ní zjevné zbytné a jednorázové výdaje žalovaného. Kromě toho žalobkyně zjišťovala, zda v době žádosti o poskytnutí úvěru měl žalovaný závazky u jiných institucionálních věřitelů, a to zprávami z NRKI, SOLUS, CEE a podobně se zjištěním, že se nedostal do prodlení se splácením svých závazků. Žalovaný však neplnil podle smlouvy řádně a včas, a přestože vyčerpal celkových 62 170,10 Kč, uhradil v prvních splátkách pouze 2 520 Kč, proto byl úvěr prohlášen za splatný, žalovaný však ničeho neuhradil a stejný postup učinil i po předžalobní výzvě. K aktuálním poměrům žalovaného žalobkyně nenabídla jakékoli tvrzení s tím, že tyto poměry nezná, nicméně trvala na tom, že úvěr byl učiněn v přiměřené výši a splátkách poté, co byla řádně přezkoumána jeho finanční a sociální situace, když podle ní žalovaný i svým dalším přístupem ve vztahu k soudu de facto deklaroval, že vstupoval do celé záležitosti se žalobkyní se záměrem platit pouze částečně, jak vyplývá z jeho celkového přístupu i k výši částky, kterou na úvěru celkově uhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a byl v řízení nečinný.3. Z karty klienta ověření jeho bonity bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru č. , hodnota, zjišťovala údaje od žalovaného datem narození tím, že je svobodný, bydlí u rodičů, jeho výše příjmu má být 26 000 Kč, měsíční výdaje 3 000 Kč s tím, že zjišťovala údaje z jednotlivých registrů JAP Půjčka, SOLUS, NRKI, CEE, MVCR, s kladnými odpověďmi, když pro bonitu žalovaného vycházela i z životního minima dospělých členů domácnosti 4 620 Kč a splátky jiným společnostem 3 198 Kč, včetně výše splátky z předmětného úvěru 842 Kč. Z listiny bez názvu zahrnující údaje od května do října 2022 soud neučinil žádná zjištění, pouze u každého měsíce je označena společnost , právnická osoba, . a v každém měsíci výše částky dosahující částek v rozmezí 22 313 Kč až 28 317 Kč, když z úvěrové zprávy ohledně žalovaného vyplývá, že společnost , právnická osoba, . je jeho zaměstnavatelem. Z přehledu pohybu na účtech, a to spořícím účtu a běžném účtu žalovaného soud neučinil žádná zásadní skutková zjištění, neboť na těchto transakcích nejsou patrny příjmy z pracovního poměru žalovaného s tím, že se jedná o období od 5. srpna 2022 do 1. listopadu 2022 k příchozím transakcím zde je uváděna pravidelná částka 900 Kč a odchozí transakce byly platby různým subjektům, aniž by z nich byla patrná jakákoli pravidelnost týkající se konkrétních výdajů a údaje z tohoto přehledu pohybu na účtech nebyly jakýmkoli způsobem statisticky porovnávány tak, aby bylo možné z nich učinit závěr o statistickém modelu příjmových a výdajových poměrů žalovaného. Z úvěrové smlouvy č. , hodnota, , včetně fotokopie občanského průkazu žalovaného a dohledání informací o činnosti klienta a včetně úvěrových podmínek k této smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel se žalobkyní prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru ve výši úvěrového rámce 60 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit v měsíčních splátkách po 4 % z dlužné částky. Z výpisu čerpání splátek a úhrad k této úvěrové smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný na ní vyčerpal celkových 62 170,10 Kč a zaplatil pouze 2 520 Kč. Z výzvy k zaplacení celého úvěru z 13. 4. 2025, včetně výpisu z poštovní knihy žalobkyně z následujícího dne bylo zjištěno, že v důsledku prodlení s úhradou závazků byl žalovanému předmětný úvěr zesplatněn a byl tedy vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve výši 66 516,57 Kč. Z předžalobní výzvy z 4. 5. 2023, včetně výpisu z poštovní knihy žalobkyně z následujícího dne bylo zjištěno, že žalovaný ještě před podáním žaloby byl vyzván k úhradě dlužné částky v aktuální výši 67 592,59 Kč s tím, že v opačném případě bude podána žaloba. Žalovaný neprokázal, že by něčeho z této částky uhradil.4. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.5. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména podle písm. a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, podle písm. b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. Podle odst. 4 téhož ustanovení poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena.6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je do nezbytné s daty umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě, běží ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Předně soud zkoumal způsob, jakým bylo provedeno posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně. Nutno předestřít, že věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat (např. předpokládaný příjem z prodeje nemovitosti, auta, pojistného plnění atp.), tedy poskytovatel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (Důvodová zpráva k § 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící