6 C 261/2025-124 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaní byli povinni zaplatit jí celkových 891 743,83 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanými byla právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . uzavřena smlouva o úvěru dne 7. 6. 2022, na základě níž byl žalovaným poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalobkyně doplnila, že před podáním žaloby byly posuzovány poměry obou žalovaných k posouzení úvěruschopnosti s tím, že žalovaný má pracovní poměr na dobu neurčitou jako dělník u zaměstnavatele , právnická osoba, . s příjmem 16 558 Kč s vlastním bydlením, je ženatý a celkový čistý měsíční příjem domácnosti je 70 000 Kč. Žalovaná deklarovala svůj měsíční příjem ve výši 16 451 Kč s pracovním poměrem na dobu neurčitou u téhož zaměstnavatele s tím, že má tedy rovněž vlastní bydlení, je vdaná a celkový čistý měsíční příjem domácnosti 70 000 Kč. Tyto příjmy pak byly doloženy výpisy z běžného účtu a banka prováděla porovnání příjmů a výdajů odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ, když do výdajů započetly výdaje žalovaných obsažené v žádosti o úvěr a částka životního minima s tím, že výpočet disponibilní částky byl dostačující k určení a uzavření předmětné smlouvy. Žalovaní z ní uhradili pouze 51 657,47 Kč a žalobkyně od nich na této smlouvě požaduje uhradit společně a nerozdílně 188 528,25 Kč s příslušenstvím, neboť nárok z této smlouvy byl bankou postoupen smlouvou o postoupení pohledávek ze 17. 2. 2025 právě na žalobkyni, o čemž žalované vyrozuměla, avšak ti více neplnili. Druhou částí žaloby pak byl nárok vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 21. 12. 2021 uzavřené mezi týmiž subjekty, na základě níž byl žalovaným poskytnut úvěr ve výši 800 000 Kč, když i zde před uzavřením úvěru byla posuzována schopnost žalovaných tento úvěr splácet s tím, že žalovaný doložil, že je v pracovním poměru na dobu neurčitou u téhož zaměstnavatele s příjmem 16 408 Kč, ženatý s vlastním bydlením, a žalovaná v pracovním poměru na dobu neurčitou u téhož zaměstnavatele s čistým měsíčním příjmem 16 502 Kč s tím, že je vdaná, má vlastní bydlení, příjmy obou byly ověřeny z výpisu z běžného účtu. Do výdajů pak byly započteny výdaje doložené v žádosti o úvěr a částka životního minima s tím, že výpočet disponibilní částky byl dostačující ke splátkám. Žalovaní však z této půjčky uhradili pouze 213 470,79 Kč a nárok z této smlouvy byl rovněž smlouvou o postoupení pohledávek postoupen na žalobkyni a žalovaní o tom vyrozuměni. Žalobkyně v této souvislosti ohledně obou smluv a nároků z nich odkázala na rozsudky v obdobné věci, konkrétně pak rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020 pod č.j. 5 Co 231/2020-97, kde pro posouzení úvěruhodnosti odvolací soud uzavřel, že stačilo, že listiny, z nich poskytovatel zápůjčky vycházel, měl jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Rozsudek Městského soudu ze dne 9. 3. 2021 čj. 12 Co 367/2020-170 pak dovozuje, že žalovaní sice neuvedli měsíční platby domácnosti, což nelze klást k tíži druhé smluvní strany a bylo tedy správně přikročeno k posouzení těchto výdajů dle ekonomického modelu, čímž bylo dostáto povinnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru.2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili a byli v řízení nečinní.3. Ze žádosti o úvěr ze 7. 6. 2022 bylo zjištěno, že oba žalovaní požádali společnost , právnická osoba, . o poskytnutí úvěru ve výši 200 000 Kč, když ohledně svých poměrů uvedli, že oba pracují ve společnosti , právnická osoba, . jako dělník – řemeslník v pracovním poměru na dobu neurčitou s měsíčním příjmem u žalovaného 16 558 Kč a u žalované 16 451 Kč s tím, že tento příjem měl být deklarován výpisem z běžného účtu, když dále uvedli, že celkový čistý příjem domácnosti tvoří 70 000 Kč, aniž by toto bylo více specifikováno, nebyly uvedeny žádné výdaje ani srážky ze mzdy ani jiné vyživovací povinnosti s tím, že mají vlastní dům/byt. Z výpisu z běžného účtu 1. žalovaného za květen 2022 vyplynulo, že měl v tomto měsíci příjem od společnosti , právnická osoba, . 14 763 Kč + 2 000 Kč a žalovaná 13 000 Kč + 1 970 Kč. Z výpisu z běžného účtu 1. žalovaného z dubna 2022 bylo zjištěno, že příjem žalovaného od společnosti , právnická osoba, . představoval 15 922 Kč + 2 000 Kč a u žalované je to pouze částka 900 Kč. Z výpisu z běžného účtu 1. žalovaného za březen 2022 bylo zjištěno, že jeho příjem od společnosti , právnická osoba, . byl 2 000 Kč + 17 046 Kč a příjem žalované zde nebyl žádný. K vyjádření procesu k posouzení úvěruschopnosti obou účastníků bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . vycházela z deklarovaných čistých příjmů účastníků 16 558 Kč u prvého žalovaného a 16 451 Kč u druhé žalované s ověřením z běžného účtu klienta, že čistý příjem domácnosti má být 70 000 Kč, aniž by toto bylo nějak specifikováno s tím, že oba mají vlastní bydlení a interní splátky dosavadní jsou 4 950,47 Kč a externí 200 Kč. Ze smlouvy o úvěru ze dne 7. 6. 2022 bylo zjištěno, že oba žalovaní uzavřeli se společností , právnická osoba, . tohoto dne smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 200 000 Kč, kterou se zavázali uhradit v 108 splátkách po 3 331,45 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu a platební bilance k této smlouvě bylo zjištěno, že žalovaní na ní uhradili 51 657,47 Kč. Ze žádosti o úvěr konsolidace půjček ze 21. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalovaní požádali společnost , právnická osoba, . o poskytnutí úvěru na konsolidaci půjček ve výši 800 000 Kč. Ke svým poměrům uvedli, že průměrný měsíční příjem 1. žalovaného je 16 408 Kč ze zaměstnaneckého poměru na dobu neurčitou u společnosti , právnická osoba, . a u žalované s týmž zaměstnáním u téhož zaměstnavatele měsíční příjem ve výši 16 502 Kč, oba s doloženým výpisem z běžného účtu s tím, že celkový čistý příjem domácnosti představuje 70 000 Kč, aniž by toto bylo specifikováno a nejsou zde údaje o výdajích s tím, že jsou ženatý – vdaná s vlastním domem bez dalších závazků. Z výpisu z běžného účtu 1. žalovaného za listopad 2021 bylo zjištěno, že měl příjem od společnosti , právnická osoba, . 17 001 Kč, u žalované zde žádný příjem není. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za říjen 2021 bylo zjištěno, že měl příjem platbou od téhož zaměstnavatele částku 15 814 Kč, u žalované zde žádný příjem není a z výpisu z běžného účtu 1. žalovaného za září 2021 bylo zjištěno, že obdržel platbu od téhož zaměstnavatele ve výši 10 411 Kč s tím, že u žalované zde žádný příjem není. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaných z 1. 10. 2025 bylo zjištěno, že banka vycházela z čistého deklarovaného příjmu 1. žalovaného 16 408 Kč s ověřením z běžného účtu klienta a u žalované ve výši 16 502 Kč se stejným ověřením s tím, že čistý příjem domácnosti má být 70 000 Kč měsíčně, aniž by byl nějak specifikován. Uvedení jsou ženatý – vdaná, bydlí ve vlastním domě a žádná výše výdajů zde není uvedená, kromě interních splátek 70 Kč, externích splátek 200 Kč měsíčně, takže ostatní výdaje klienta jsou 0 Kč. Z vysvětlení pojmu používaný ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru nebylo učiněno žádné zjištění. Ze smlouvy o úvěru z pojištění schopnosti splácet konsolidace půjček ze dne 21. 12. 2021 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . uzavřela se žalovanými smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 800 000 Kč, kterou se zavázali zaplatit ve 120měsíčních splátkách po 9 663,99 Kč. Z výpisu úvěrového účtu a z platební historie k této smlouvě bylo zjištěno, že žalovaní na ní uhradili 213 470,79 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 2. 2025, včetně seznamu těchto pohledávek, bylo zjištěno, že pohledávky z obou smluv za žalovanými byly společností , právnická osoba, . postoupeny na žalobkyni, jak rovněž vyplývá z dohody ze dne 17. 2. 2025 mezi týmiž subjekty a z potvrzení z 19. 2. 2025, kdy byla postupníkem uhrazena úplata za jednotlivé pohledávky. Z oznámení o postoupení pohledávky z 27. 2. 2025, včetně podacího lístku ze dne 11. 3. 2025 bylo zjištěno, že žalovaní byli o tomto postoupení informováni. Z předžalobních výzev z 3. 6. 2025, včetně podacího lístku z 4. 6. 2025 bylo zjištěno, že ještě před podáním žaloby byli žalovaní vyzýváni k úhradě dlužné částky žalobkyni. Žalovaní neprokázali, že by nad rámec shora uvedeného něco žalobkyni uhradili.4. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.5. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména podle písm. a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, podle písm. b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěrus