6 C 92/2026-88 – Okresní soud ve Strakonicích

ECLI: ECLI:CZ:OSST:2026:6.C.92.2026.1
Datum: 2026-06-15
Předmět: o zaplacení 187 609 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 88 z. č. 262/2006 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 75 z. č. 257/2016 Sb.
náklady řízenílhůtypracovní poměrsmlouva o úvěrunáhrada nákladů
O co šlo: o zaplacení 187 609 Kč s příslušenstvím (§ 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 88 z. č. 262/2006 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 75 z. č. 257/2016 Sb.)
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by byla žalovaná povinna zaplatit jí 187 609 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 23. 1. 2024 uzavřena smlouva o úvěru č. 9103289350, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 125 000 Kč a žalovaná se jej zavázala uhradit ve 48 měsíčních splátkách po 8 510 Kč, včetně úroku za poskytnutí úvěru sjednaném v nominální úrokové sazbě 66,26 % p. a. Žalobkyně uvedla, že schopnost žalované řádně hradit úvěr byla z její strany prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, kdy byly poskytnuty výpisy z účtu ohledně výše proplacené mzdy za měsíc listopad a prosinec 2023 se zjištěním celkových příjmů 35 700 Kč, když k výdajům bylo připočteno životní minimum 4 860 Kč a náklady bydlení 5 320 Kč s tím, že se jedná o bydlení u rodičů a žalobkyně prověřila zaměstnavatele, u něhož je v hlavním pracovním poměru na dobu neurčitou s tím, že neběží výpovědní lhůta, rodinný stav je svobodná a dosáhla maturitního vzdělání. Z uvedených údajů pak vyplývá, že volnými zdroji žalované je částka 24 520 Kč, když s ohledem na výši ujednané splátky 8 510 Kč zbývá dostatečný prostor pro další potřebné platby k její osobě. Kromě toho žalobkyně provedla kontrolu ohledně osoby žalované v systému SOLUS a NRKI s tím, že nemá žádné další dlužné částky a že je ve vyšších kategoriích v systému NRKI, což znamená vyšší skóre pro úvěruschopnost. Ze všech těchto zjištění tedy vyplývá, že žalovaná podle žalobkyně disponovala dostatečnými prostředky na to, aby mohla dohodnuté splátky hradit. Žalovaná však uhradila pouze 93 610 Kč a dluží na dlužné nové jistině 132 901,02 Kč s příslušenstvím, na smluvní pokutě 1 996 Kč a dále ještě 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení, což představuje ke dni vyhotovení žaloby částku 49 828,80 Kč, kromě toho ještě další náklady vzniklé v souvislosti s prodlením ve výši 800 Kč a dále pak úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné jistině úvěru ve výši 116 736,35 Kč v nominální hodnotě 66,26 Kč od 23. 4. 2025 do zaplacení a rovněž pak úhradu za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši celkem 2 084 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení byla nečinná.3. V řízení bylo z fotokopie občanského průkazu žalované, základních informací o klientovi, důkazu o odeslání 1 Kč, zaslané SMS a důkazu o přijaté SMS a dále smlouvy o úvěru č. 9103289350, včetně dodatku č. 1 a přílohy č. 1 zjištěno, že mezi účastníky byla dne 23. 1. 2024 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru na částku 125 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu s dohodnutým úrokem, a to částkou v celkové výši 358 464 Kč ve 48 měsíčních splátkách po 8 510 Kč. Ze zprávy , právnická osoba, . z 22. 1. 2024 bylo zjištěno, že na účet žalované byla uhrazena za měsíc říjen 2023 mzda ve výši 32 551 Kč, za měsíc listopad 2023 ve výši 51 629 Kč a za měsíc prosinec 2023 částka 33 454 Kč. Z listiny hodnocení klienta k předmětné smlouvě bylo zjištěno, že u žalované byla prováděna žalobkyní analýza bonity, kdy její pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání z dlouhodobého pracovního poměru bez aktuální výpovědi představuje částku 35 700 Kč. Její výdaje pak jsou životní minimum 4 860 Kč na bydlení, které je u rodičů částka 5 320 Kč, tedy celkové výdaje 10 180 Kč s tím, že žádné další výdaje nejsou a byla zde pouze připočítána rezerva 1 000 Kč. K osobě žalované ještě bylo doplněno, že má maturitu a je svobodná s tím, že volnými příjmy disponuje co do částky 24 520 Kč. Z předsmluvního formuláře k předmětné smlouvě nebyly zjištěny konkrétní okolnosti týkající se osoby žalované, neboť se týkaly pouze parametrů předmětné smlouvy. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací NRKI bylo zjištěno, že žalobkyně činila dotazy na žalovanou 22. 1. 2024 s kladným hodnocením pro poskytnutí úvěru. Z výpisu registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaná nedluží žádnou částku na jiných úvěrech. Z přihlášky do pojištění skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry a prohlášení klienta informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru, podpisu na dálku smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyly zjištěny žádné další konkrétní informace, které by se týkaly osoby žalované ve vztahu k otázce její úvěruschopnosti před uzavřením předmětné smlouvy. Z dokladu o vyplacení úvěru z 23. 1. 2024 bylo zjištěno, že na účet žalované byla z titulu předmětné smlouvy uhrazena částka 125 000 Kč. Z karty klienta k předmětné smlouvě, včetně oznámení o schválení úvěru se seznamem splátek, stejně jako z listiny pojištění schopnosti splácet úvěry, nebyly zjištěny žádné další skutečnosti, které by měly význam pro ověřování z úvěruschopnosti žalované, stejně jako z listin z 23. 12. 2024 o potvrzení žádosti na uplatnění práva odložení splátek, včetně této žádosti z 20. 12. 2024 a upraveného splátkového kalendáře, které se týkaly pouze nastavení splátek k předmětné smlouvě. Z výzev z 15. 11. 2024, 17. 2. 2025 a 18. 3. 2025 a 15. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná neplnila splátky dle splátkového kalendáře a byla vyzývána k úhradě těchto splátek s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. Z oznámení z 21. 4. 2025 bylo zjištěno, že došlo k zesplatnění úvěru z této smlouvy, když ke dni zesplatnění úvěru představuje dlužná původní jistina úvěru 116 736 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 4. 2026, včetně výpisu z poštovní knihy z tohoto data bylo zjištěno, že ještě před podáním žaloby byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky. Žalovaná neprokázala, že by něco nad rámec žalobkyní tvrzených plnění poskytla.4. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.5. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména podle písm. a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, podle písm. b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. Podle odst. 4 téhož ustanovení poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena.6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je do nezbytné s daty umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě, běží ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Předně soud zkoumal způsob, jakým bylo provedeno posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní. Nutno předestřít, že věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat (např. předpokládaný příjem z prodeje nemovitosti, auta, pojistného plnění atp.), tedy poskytovatel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Důraz při posouzení úvěruschopn

Citovaná ustanovení

§ 75 (257/2016 Sb.)§ 88 (262/2006 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)