16 C 141/2021-32 — Okresní soud v Šumperku

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na vydání měřícího zařízení uvedeného ve výroku tohoto rozsudku. V žalobě uvedla, že je obchodní společností, předmětem jejíž podnikatelské činnosti je mimo jiné distribuce plynu na základě licence udělené [anonymizována tři slova]. Žalobkyně je subjektem odlišným a zcela odděleným od obchodníka s plynem (§ 59a odst. 1 energetického zákona). Žalobkyně vznikla podle § 71 odst. 2 energetického zákona povinnost vybavit měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jím provozované soustavě. Žalobkyně proto v odběrném místě [anonymizována tři slova], bytové jednotce [číslo] v nemovitosti na adrese [adresa žalovaného], osadila plynoměr sériového čísla [číslo] (dále jen„ Plynoměr“), a to dne [datum]. Služby distribuční soustavy přestaly být ve vztahu k odběrnému místu poskytovány dne [datum], a to ukončením smlouvy o připojení k distribuční soustavě. Důvodem pro ukončení služby distribuční soustavy byla žádost obchodníka s plynem o ukončení distribuce do odběrného místa podaná v souladu s § 119 vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem a řádem provozovatele distribuční soustavy. Pokud se provozovateli distribuční soustavy (žalobci) nepodaří měřící zařízení (plynoměr) ve lhůtě deseti pracovních dnů demontovat, dojde, v souladu s § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem a řádem provozovatele distribuční soustavy, patnáctého pracovního dne k ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy do daného odběrného místa, což má za následek přerušení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Provozovatel distribuční soustavy zašle obchodníkovi s plynem ke čtrnáctému pracovnímu dni údaj o odhadovaném stavu odebraného plynu na měřidle (§ 5 odst. 4 vyhlášky č. 108/2011 Sb.) a tento čtrnáctý pracovní den je také posledním účtovacím dnem obchodníka s plynem. Samotné jednání, odstoupení od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze strany obchodníka s plynem, má tak pouze deklaratorní povahu a je následkem vzniku neoprávněného odběru podle § 74 odst. 1 písm. b) energetického zákona. Deklaratorní povaha tohoto jednání vyplývá z ustanovení energetického zákona a předpisů na něj navazujících, včetně řádu provozovatele distribuční soustavy, jehož účinnost je vázána na schválení [anonymizována tři slova]. Žalobkyně se před podáním žaloby snažila provést demontáž plynoměru. Žalovaný však v odběrném místě jeho demontáž neumožnil, přestože byl výzvou žalobkyně ze dne [datum] prokazatelným způsobem vyzván k jeho zpřístupnění. Žalovaný však ani přes výzvu plynoměr nezpřístupnil. Žalobkyně se plynoměr pokusila marně demontovat dne [datum]. Žalovaný však odmítl přístup k plynoměru. Žalovaný byl k vydání plynoměru naposledy vyzván předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]. Žalovaný však přes veškeré výzvy plynoměr nevydal. Žalovaný tak v nemovitosti na adrese odběrného místa, k níž mu svědčí vlastnické právo, zadržuje věc ve vlastnictví žalobkyně, žalovanému přitom k plynoměru nesvědčí žádné věcné právo. 2. Podle § 114b odst. 1 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. 3. Podle § 153a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). 4. Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo žalovanému uloženo dle § 114b odst. 1 o. s. ř., aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která je připojena. Žalovaný byl poučen, že ve vyjádření je povinen uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popřípadě zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu. Uzná-li nárok, rozhodne soud na tomto základě o věci samé (o její části nebo o jejím základu) rozsudkem pro uznání (§ 153 odst. 1 o. s. ř.). Jestliže žalovaný nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, je povinen ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě (zejména uvést, která z tvrzení žalobkyně považuje za nesporná, tj. odpovídající skutečnosti, dále které skutečnosti činí předmětem sporu a proč, co v tomto směru tvrdí sám) a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, a to tak, aby bylo zřejmé, k prokázání které konkrétní právně významné skutečnosti má být ten který důkaz proveden. Listinné důkazy, na něž se ve vyjádření odvolává, je třeba zaslat (založit do spisu) zároveň s vyjádřením. Žalovaný byl dále poučen, že jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti žalovanému žalobou uplatňován, uznává a soud v takovém případě ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.). Usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo žalovanému doručeno dne [datum], do vlastních rukou žalovaného, v souladu s § 114b odst. 4 o. s. ř. Písemné vyjádření ve věci samé k žalobě, které měl žalovaný učinit ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tedy do [datum rozhodnutí], však ze strany žalovaného vůbec učiněno nebylo. 5. Na základě shora uvedených skutečností soud ohledně uplatněného nároku rozhodl podle § 153a odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 114b o. s. ř. rozsudkem pro uznání, když žalovaný se ve stanovené lhůtě navzdory poučení soudu písemně nevyjádřil ve věci samé k žalobě. Tímto rozsudkem soud žalobě zcela vyhověl. Věc právně posoudil podle § 59 odst. 1 písmeno j) bod 6 a § 74 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona a podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady v částce 7.626,50 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 9 odst. 1, § 7 bodu 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ a. t.), sestávající z částky 1.500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby), dále z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4.650 Kč ve výši 976,50 Kč Částku 7.626,50 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.