17 C 79/2021-26 — Okresní soud v Šumperku

1. Tento rozsudek je koncipován jako zkrácený, neboť podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 5 437,79 Kč, kapitalizovaného zákonného úrok z prodlení ve výši 423,24 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 800,03 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně od 2. 2. 2021 z částky 5 437,79 Kč do zaplacení a úroku ve výši 18,9 % ročně od 2. 2. 2021 z částky 5 437,79 Kč, do zaplacení s odůvodněním, že předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalované zřízen sporožirový účet a následně dne [datum] smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které byl žalované zřízen k účtu kontokorent s limitem ve výši 5 000 Kč, který ale žalovaná překročila, dostala se do nepovoleného debetního zůstatku a pohledávka z kontokorentního úvěru nebyla žalovanou uhrazena. Předchůdkyně žalobkyně převedla pohledávku z kontokorentního úvěru dne [datum] na evidenční účet pohledávek, kde byla úročena úrokem 18,90 %, tedy úrokem, kterým byl kontokorentní úvěr úročen i před převedením na evidenční účet. Žalovaná povolený limit překročila dne [datum], když k tíži účtu bylo zaúčtováno inkaso úvěru ve výši 3,56 Kč, následně byly zaúčtovány poplatky ve výši 200 Kč a úroky ve výši 237,79 Kč, kdy tato pohledávka ve výši 5 437,79 Kč byla převedena na evidenční účet. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 800,03 Kč je pak počítán z kapitalizovaného úroku ke dni převedení v částce 76,13 Kč a dále z částky 5 437,79 Kč za období od 2. 5. 2020 do 1. 2. 2021 v sazbě 18,90 % ročně. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 423,24 Kč je počítán z kapitalizovaného úroku z prodlení ke dni převedení ve výši 6,39 Kč a dále z úroku z prodlení z částky 5 437,79 Kč za období od 2. 5. 2020 do 1. 2. 2021. Předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost posoudit úvěrushopnost žalované na základě zhodnocení informací získaných od žalované při zpracování její žádosti, v rámci které byla dotazována na své poměry. 3. Žalovaná se ve věci přes výzvu soudu nevyjádřila. 4. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Dne [datum] uzavřely předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná rámcovou smlouvu o bankovních službách, na základě které byl žalované zřízen účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] uzavřely předchůdkyně žalobkyně a žalovaná smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které předchůdkyně žalobkyně žalované umožnila přečerpat prostředky na účtu č. [bankovní účet] do limitu 5 000 Kč. V [anonymizováno] [rok] měla žalovaná příjmy na účtu ve výši [částka] a výdaje [částka]. V [anonymizováno] [rok] měla žalovaná příjmy na účtu ve výši [částka] a výdaje [částka]. V [anonymizováno] [rok] měla žalovaná na účtu příjmy ve výši [částka] a výdaje [částka] a dostala se do záporného zůstatku ve výši [částka]. V [anonymizováno] [rok] měla žalovaná příjmy na účtu ve výši [částka] a výdaje [částka] a byla v záporném zůstatku [částka]. V [anonymizováno] [rok] měla žalovaná příjmy na účtu ve výši [částka] a výdaje [částka] a byla v záporném zůstatku ve výši [částka]. V [anonymizováno] [rok] pak měla žalovaná příjmy na účtu ve výši [částka] a výdaje [částka]. Od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] žalovaná zcela kontokorent vyčerpala a překročila limit 5 000 Kč. Dne [datum] byla pohledávka převedena na evidenční účet a [datum] došlo ke zrušení účtu žalované. Nepovolený debetní zůstatek byl úročen sazbou 18,90 %. Žalované byla doručována poslední výzva před podáním žaloby ze dne [datum], kterou předchůdkyně žalobkyně žalované znovu sdělovala, že byla pohledávka [datum] převedena na evidenční účet a dosud ji neuhradila. Ta se ale vrátila jako nedoručená, neboť si ji žalovaná nevyzvedla. Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalované bylo dne [datum] odesláno oznámení o postoupení pohledávky. Žalobkyně dne [datum] odeslala žalované předžalobní výzvu. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. [příjmení], [anonymizováno] a [příjmení], [anonymizováno]: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. [nakladatelství], [rok], s. [číslo], ISBN [číslo]). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto po