18 C 167/2021-20 — Okresní soud v Šumperku

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1.524 Kč se zákonným úrokem z prodlení, z titulu neuhrazené ceny jízdenky ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Tvrdila, že žalovaná dne 14. 11. 2020 cestovala bez platného jízdního dokladu dopravním prostředkem (autobusem linky 183) veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní. 2. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná se dne 14. 11. 2020 přepravovala autobusovou linkou číslo 183, provozovanou žalobkyní. Při přepravní kontrole se na výzvu kontrolora neprokázala jízdním dokladem. Totožnost žalované byla kontrolorem ověřena z občanského průkazu žalované. Ve Smluvních přepravních podmínkách pražské integrované dopravy účinných od 1. 8. 2018 je stanoveno, že cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Dle Tarifu [anonymizováno] integrované dopravy činí jízdné za přestupní jízdenku pro jednotlivou jízdu pro [anonymizováno] částku 24 Kč. Přestože byla žalovaná k zaplacení ceny jízdného a přirážky opakovaně vyzývána, a to jak kontrolorem na místě samém dne 14. 11. 2020, tak předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 14. 1. 2021, ničeho na svůj dluh dosud nezaplatila. 5. Podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 7. Podle ust. § 3 odst. 1, 2 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. 8. Podle § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 9. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 14. 11. 2020 platně konkludentně uzavřena smlouva o přepravě osob ve smyslu ustanovení § 2550 o. z., ve spojení s ustanovením § 3, § 7 odst. 6 a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., s tím, že část obsahu smlouvy byla určena smluvními přepravními podmínkami vydanými žalobkyní. Žalobkyně svoji povinnost vyplývající z přepravní smlouvy splnila, když žalované umožnila přepravu, žalovaná však svou smluvní povinnost, za provedenou přepravu zaplatit stanovenou cenu v podobě jízdného, porušila. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované cenu jízdného, přirážku k jízdnému, i zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy byla žalovaná k úhradě přirážky poprvé vyzvána, tj. od 15. 11. 2020 do zaplacení. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., a přiznal plně procesně úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení. Náklady v částce 1.489 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o dopravním prostředku a datu porušení smluvní povinnosti) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč Částku 1.489 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.