18 C 211/2020-19 — Okresní soud v Šumperku

1. Předmětem řízení je úhrada jízdného vždy po [částka] s přirážkou k jízdnému vždy po [částka] za jízdu bez platného jízdního dokladu žalovaným prostřednictvím přepravy zajištěné právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] podnik [územní celek], a.s., [IČO], se sídlem [adresa], a to dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. Společnost Dopravní podnik [územní celek], a.s., jakožto původní věřitel a postupitel postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávky včetně jejich příslušenství žalobkyni jakožto postupníkovi. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení, žalobkyně na základě prohlášení učiněného v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný na základě výzvy soudu, souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud dospěl z předložených listin k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně [příjmení] podnik [územní celek], a.s., a to dne [datum] ve voze autobusové linky [číslo] dne [datum] ve voze trolejbusové linky [číslo] dne [datum] ve voze trolejbusové linky [číslo] dne [datum] ve voze trolejbusové linky [číslo] (viz příslušné zápisy o přepravní kontrole). Při přepravní kontrole se na výzvu kontrolora neprokázal platným jízdním dokladem, totožnost žalovaného při kontrole byla zjištěna z občanského průkazu. Ve Smluvních přepravních podmínkách městské hromadné dopravy Dopravní podniku [územní celek], a.s., a Tarifu městské hromadné dopravy je cena základního jízdného stanovena na [částka], a u cestujícího, který nepředložil platný jízdní doklad, je stanoveno, že zaplatí jízdné a přirážku k jízdnému ve výši [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovaným postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem postupitele (nedatováno). Přestože byl žalovaný k zaplacení jízdného i přirážky vyzýván předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] (viz předžalobní výzvu vč. vrácené obálky), jízdné ani přirážku k jízdnému dosud neuhradil. 5. Podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. 8. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 9. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše [částka]. 10. Podle § 18a odst. 1 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen pověřená osoba) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c). 11. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. 12. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. 13. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 14. Podle § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla [datum] platně uzavřena konkludentní smlouva o přepravě osob ve smyslu ustanovení § 2550 o. z., § 18a odst. 2 písm. e), odst. 3 zákona o silniční dopravě, a ve dnech [datum], [datum] a [datum] ve smyslu ustanovení § 2550 o. z., § 37 odst. 4 písm. d), odst. 6 zákona o drahách, ve spojení s ustanovením § 3, § 7 odst. 6 a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., s tím, že část obsahu smlouvy byla určena smluvními přepravními podmínkami vydanými právním předchůdcem žalobkyně. Zároveň bylo v řízení prokázáno, že došlo k platnému postoupení žalovaných pohledávek na žalobkyni ve smyslu ustanovení § 1879 o. z., a že je tedy ve sporu aktivně žalobně legitimovaná. Právní předchůdce žalobkyně svoji povinnost vyplývající z přepravních smluv splnil, když žalovanému umožnil přepravu, žalovaný však svou smluvní povinnost za provedenou přepravu zaplatit stanovenou cenu v podobě jízdného porušil. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo požadovat po žalovaném jízdné, přirážku k jízdnému i zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný k úhradě jízdného a přirážky poprvé vyzván. Žalobkyně však požaduje úrok z prodlení až od 15. dne po vyzvání, tj. od [datum], [datum], [datum] a [datum], do zaplacení. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění - dále jen „a. t.“, sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].