18 C 252/2021-25 — Okresní soud v Šumperku

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytnutého dne 23. 6. 2020 v částce 16.000 Kč, kterou žalovaná žalobkyni v dohodnuté době do 23. 7. 2020 nevrátila. Předmětem řízení je dále vedle úroků z prodlení i poplatek za poskytnutí úvěru v částce 2.880 Kč. Platebním rozkazem ze dne 20. 9. 2021, čj. EPR [číslo], soud žalovanou v souladu s ustanovením § 114b o. s. ř. vyzval, aby se pro případ, že podá odpor, ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s platebním rozkazem. Zároveň soud žalovanou uvedeným platebním rozkazem poučil o následcích nesplnění této výzvy. Dne 3. 11. 2021 žalovaná podala odpor proti platebnímu rozkazu a dne 25. 11. 2021 vyjádření, avšak k žalobě samotné se nijak nevyjádřila, nic proti ní nenamítla, toliko požádala o možnost splátek s ohledem na uzavření ubytovacích služeb v době pandemie, kdy byla OSVČ, přičemž v současnosti již má zaměstnanecký poměr, který jí však umožní zaplatit žalovanou částku pouze ve splátkách 2 – 3 tisíce měsíčně na dobu asi 6 – 7 měsíců, což doložila pracovní smlouvou. S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na ustanovení § 114b o. s. ř. za to, že žalovaná uznala nárok, který je žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř., neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Soud stanovil povinnost k zaplacení ve splátkách podle § 160 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na situaci žalované, kterou soudu osvědčila. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18.880 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t. z důvodu, že žalovaná částka nepřesahuje 50.000 Kč, přičemž žalobkyně podává podobné žaloby opakovaně, byť i pod předchozím názvem téže žalobkyně [příjmení] [anonymizováno] [právnická osoba] (např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]).