218 C 22/2021-27 — Okresní soud v Šumperku

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 623 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 28. 6. 2021 do zaplacení, z titulu náhrady vynaložených nákladů, jež vznikly v souvislosti s dopravou žalovaného do protialkoholní záchytné stanice [anonymizována dvě slova] [obec], [ulice a číslo], uskutečněnou dne 17. 4. 2021. Žalovanému byla zakročujícími policisty provedenou dechovou zkouškou na přítomnost alkoholu v organismu přístrojem [příjmení] [jméno] naměřena hladila alkoholu v organismu ve výši 2,38 promile. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou zaslanou dne 1. 6. 2021. Dlužná částka dosud nebyla uhrazena. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalobkyně ani žalovaný nevyjádřili, přičemž byli rovněž poučeni o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jejich souhlas dán. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne 17. 4. 2021 v 16. 30 hodin byl žalovaný zajištěn příslušníky Policie ČR, Obvodního oddělení poté, co byl přistižen při jednání, které má znaky přestupku – demoloval zařízení [anonymizováno] [země] v [obec]. Zakročujícími policisty provedenou dechovou zkouškou na přítomnost alkoholu v organismu přístrojem [příjmení] [jméno] naměřena hladila alkoholu v organismu ve výši 2,38 promile. Bylo rozhodnuto o jeho převozu na protialkoholní záchytnou stanici [anonymizována dvě slova] [obec], kam byl žalobkyní předán dne 17. 4. 2021 Náklady za použití služebního dopravního prostředku ze [anonymizováno] do [obec] a zpět činí 623 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván dopisem ze dne 1. 6. 2021, zaslaným doporučeně dne 2. 6. 2021, a to do 22. 6. 2021, dosud však ničeho neuhradil. 5. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v účinném znění, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. 6. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl dne 17. 4. 2021 žalobkyní převezen do protialkoholní záchytné stanice, kde mu bylo poskytnuto nezbytné ošetření a následný pobyt v zařízení. Náklady převozu činily 623 Kč. Dechovou zkouškou bylo prokázáno, že žalovaný měl v době záchytu 2,38 promile alkoholu v dechu. Žalovaný nárok vyplývá z ustanovení § 89e zákona č. 65/2017 Sb. Zároveň žalovaný nijak nerozporoval tvrzení žalobkyně, že svoji povinnost vůči žalobkyni dosud dobrovolně nesplnil a taková skutečnost se nepodává ani z listinných důkazů. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil včas, je povinen vedle dlužné částky hradit i úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy byl k zaplacení vyzván. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř., a přiznal plně procesně úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení. Náklady v částce 200 Kč sestávají z paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb. za každý ze dvou úkonů, a to výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní. 9. O poplatkové povinnosti soud rozhodl podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., zákona o soudních poplatcích, v účinném znění, neboť žalobkyně je od placení soudního poplatku z návrhu dle § 11 odst. 2 písm. a) osvobozena. Výše soudního poplatku činí dle Položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, 1.000 Kč.