7 C 112/2021-70 — Okresní soud v Šumperku

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u [název soudu] dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 19.100 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 18.300 Kč od 30. 11. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Šumperku, jako soudu místně příslušnému. Na základě částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní bylo řízení usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] částečně zastaveno co do částky 14.400 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky ve výši 13.600 Kč od 30. 11. 2017 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutý úvěr spolu s kapitalizovaným úvěrem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem v celkové výši 33.800 Kč ve 13 splátkách, kdy poslední splátka byla splatná ke dni 29. 11. 2017. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, na sjednanou smlouvu byla žalovaným uhrazena částka v celkové výši 15.300 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Předmětem žaloby po zohlednění částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní ze dne [datum] je zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení, tj. dlužná jistina ve výši 4.700 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 20.000 Kč a částkou zaplacenou žalovaným na předmětnou pohledávku ve výši 15.300 Kč a zákonný úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4.700 Kč od 30. 11. 2017 do zaplacení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný. 4. Ve věci bylo postupováno dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud dospěl z listinných důkazů, a to smlouvy o úvěru [číslo] rozhodčí smlouvy, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, předpisu splátek ke smlouvě o úvěru, žádosti o poskytnutí úvěru, podkladů pro posouzení bonity klienta, scoringové karty k úvěru [číslo] smlouvy o prodeji části závodu, smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek, předžalobních výzev a podacích lístků, k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] poskytla žalovanému v hotovosti částku ve výši 20.000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit právní předchůdkyni žalobkyně do 29. 11. 2017. Žalovaný na poskytnuté plnění splatil pouze částku ve výši 15.300 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla předmětná pohledávka ze smlouvy o úvěru postoupena žalobkyni. Žalobkyně výzvou ze dne [datum] odeslanou téhož dne vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky. 6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti částku v celkové výši 20.000 Kč. Žalovaný do dnešního dne na poskytnutou částku uhradil částku ve výši 15.300Kč. Soud tak uložil žalovanému povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 4.700 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 30. 11. 2017 do zaplacení podle § 1970 o. z., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. Soud nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná v méně než polovičním rozsahu a náhrada nákladů řízení jí tak nenáleží. Žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly. 10. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.