7 C 187/2020-95 — Okresní soud v Šumperku

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není přípustné odvolání. 2. Předmětem tohoto řízení zahájeného návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne 15. 10. 2020 je zaplacení televizního poplatku za měsíce září 2019 až leden 2020 v celkové výši 675 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z dlužných televizních poplatků k datu 15. 10. 2020 ve výši 60,29 Kč. 3. Ve věci byl Okresním soudem v Šumperku dne 29. 10. 2020 pod č. j. EPR 259813/2020-5 vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo žalovanému uloženo, aby do 15 dnů ode dne doručení elektronického platebního rozkazu zaplatil žalobkyni částku ve výši 675 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč nebo aby podal proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu do 15 dnů ode dne jeho doručení u Okresního soudu v Šumperku odpor. 4. Proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne 29. 10. 2020, č. j. EPR 259813/2020-5, který byl doručen žalovanému dne 8. 12. 2020, podal žalovaný dne 21. 12. 2020 odpor, v němž žalovaný tvrdil, že na adrese [adresa žalovaného], nebydlí 12 let po rozvodu s bývalou manželkou. Žalovanému nebyla doručena žádná výzva k úhradě s doručenkou, tudíž nic nepřevzal ani nepodepsal. Podáním doručeným soudu dne 24. 2. 2021 žalovaný doplnil, že z místa svého trvalého bydliště na adrese [adresa žalovaného], po rozvodu s manželkou, která na uvedené adrese zůstala s dcerou bydlet a která také na sebe převzala veškeré povinnosti včetně placení závazků spojených s bydlením a užíváním předmětného bytu. Žalobkyně navíc podala úplně stejnou žalobu na bývalou manželku, a to ve stejném znění, pro stejné období nezaplacení televizního poplatku a pro stejnou částku, kdy Okresní soud vydal elektronický platební rozkaz pod [číslo jednací], ve kterém byla bývalá manželka žalovaného zavázána platit totéž co žalovaný. Bývalá manželka povinného dluh dne 23. 2. 2021 uhradila, a to jistinu v částce 675 Kč, náklady právního zastoupení ve výši 600 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč. Žalovaný má tudíž za to, že žaloba je neoprávněná, když žalobkyně nemůže požadovat zaplacení dvakrát stejné věci a žalovaný proto navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. 5. Žalobkyně k tvrzením uvedeným v odporu žalovaného nejprve uvedla, že žalovaný se stal poplatníkem televizního poplatku, neboť v souladu s § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“), jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě, přičemž tato výzva ze dne 29. 5. 2019 byla žalovanému doručena na odběrné místo. Jelikož žalovaný v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobkyně nereagoval, žalobkyně jej dle shora uvedeného zákonného ustanovení zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky, přičemž o této skutečnosti byl žalovaný informován. S ohledem k uvedenému vznikla žalovanému povinnost hradit příslušné televizní poplatky. Ke skončení poplatkové povinnosti by došlo pouze za situace, kdy by žalovaný podal odhlášku dle § 8 odst. 8 zákona, žalobkyně však žádnou odhlášku za žalované období neeviduje. Následně žalobkyně doplnila, že sama skutečnost odstěhování žalovaného v žádném případě neodůvodňuje zánik jeho poplatkové povinnosti, neboť poplatková povinnost je spojena s vlastnictvím, resp. držbou TV přijímače, a nikoliv adresou pobytu (viz § 3 odst. 2 zákona). Pokud došlo na straně žalovaného skutečně ke změně pobytu oproti adrese uvedené v jeho přihlášce k TV poplatkům, byl žalovaný povinen danou změnu nahlásit žalobkyni (viz § 8 odst. 6 zákona). Žalobkyně nemá přístup do příslušné evidence, aby zjistila, že se žalovaný přestěhoval. Ke skončení poplatkové povinnosti by došlo pouze za situace, kdy by žalovaný podal odhlášku dle § 8 odst. 8 zákona, kdy k podání odhlášky je poplatník povinován za situace, kdy již nenaplňuje definice poplatníka dle § 3 odst. 2 zákona, tj. nadále nevlastní, případně nedrží TV přijímač. K tvrzení žalovaného, že žaloba byla podána i na jeho bývalou manželku za stejné žalované období žalobkyně uvedla, že tato skutečnost nemá žádný vliv na povinnost žalovaného platit televizní poplatky, neboť s bývalou ženou podle jeho tvrzení nebydlí, tudíž není naplněn žádný ze zákonných důvodů pro osvobození televizních poplatků. Z tohoto důvodu jsou oba poplatníky televizního poplatku a jsou povinni příslušné televizní poplatky zaplatit. Žalobkyně tudíž považuje žalobu za důvodnou a navrhla, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. Soud ve věci nařídil na den 14. 10. 2021 jednání, z něhož se žalobkyně omluvila s tím, že souhlasí s projednáním věci bez své přítomnosti. 7. Zástupkyně žalovaného, která se k jednání nařízenému na den 14. 10. 2021 dostavila, uvedla, že má za to, že sama žalobkyně uvedla, že televizní poplatek je za odběrné místo. Žalovaný na uvedené adrese dlouhodobě nebydlí a televizní poplatek platila jeho bývalá manželka, a to i na základě elektronického platebního rozkazu sp. zn. EPR [číslo] 2020. Žalovaný má proto za to, že žalovaný televizní poplatek je již zaplacen a navrhuje zamítnutí žaloby. Žalovaný si poštu na adrese svého trvalého pobytu [adresa žalovaného] přebíral nepravidelně, a to pokud mu bývalá manželka zavolala, že tam má poštu. Na adrese [adresa žalovaného] r. o., ale fakticky bydlí jinde, a to na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný televizní poplatek platil v souvislosti se svým bydlením na adrese [adresa žalovaného], a to v rámci nájemného a služeb. Žádnou výzvu k úhradě od žalobkyně žalovaný nepřevzal a ani nepodepsal, takže ji nedostal. Na původní adrese žalovaného [adresa žalovaného], zůstala bydlet bývalá manželka žalovaného, která zaplatila televizní poplatek za žalované období. Žalovaný proto již nemá za toto odběrné místo za stejné období povinnost hradit televizní poplatek. Žalovaný byl při jednání soudu poučen soudem podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnil svá skutková tvrzení v tom, zda a pokud ano, tak kdy a jakým způsobem reagoval na výzvu žalobkyně, která se jej dotazovala, proč neplatí televizní poplatky a k uvedenému aby označil důkazy. K výzvě soudu zástupkyně žalovaného uvedla, že reakce žalovaného na výzvu nebyla žádná, neboť žalovaný od počátku tvrdil, že mu žádná výzva nebyla doručena. Zástupkyně žalovaného navrhla zamítnutí žaloby, když žalovaný na adrese [adresa žalovaného]. 8. Soud dospěl z listinných důkazů, a to z lustrace v informačním systému základních registrů, výpisu ze seznamu zákazníku společnosti [právnická osoba], předávacího protokolu, výzvy ze dne 24. 10. 2018, odpovědního formuláře k přihlášení do evidence poplatníků a čestného prohlášení, výzvy k přihlášení poplatníka České televize ze dne 29. 5. 2019, informace o zpracování osobních údajů, potvrzení České pošty, s. p., dopisu ze dne 29. 8. 2019, potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, dodejky s [variabilní symbol], specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, sdělení ze dne 15. 3. 2020, identifikace závazku, dodejky s [variabilní symbol], sdělení ze dne 27. 5. 2020, dodejky s [variabilní symbol], výzvy ze dne 15. 7. 2020, dodejky s [variabilní symbol], potvrzení o platbě, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, elektronického platebního rozkazu [číslo jednací], omluvy svědka a předpisu poplatků k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalovaný byl zařazen v srpnu roku 2019 do evidence žalobkyně jako poplatník televizního poplatku, a to poté, co byl žalobkyní výzvou ze dne 29. 5. 2019 doručovanou žalovanému na adresu [adresa žalovaného], poučen v souladu s § 3 odst. 4 zákona, že jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud žalobkyni po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Jelikož žalovaný v zákonné lhůtě na tuto výzvu nereagoval, byl žalovaný přípisem žalobkyně ze dne 29. 8. 2019 informován, že byl v souladu se zákonem zařazen do evidence poplatníků s povinností hradit poplatky. Žalovaný nezaplatil televizní poplatek za měsíce září 2019 až leden 2020 ve výši 135 Kč za každý měsíc. Žalovaný tak dluží žalobkyni za televizní