8 C 223/2021-19 — Okresní soud v Šumperku

Předmětem řízení bylo zaplacení výše uvedené částky z titulu nevráceného úvěru ve výši 2.000 Kč, který měla právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo], poskytnout žalované na základě smlouvy o úvěru ze dne 31. 7. 2017 a s tím souvisejícího poplatku. V průběhu řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že byla s žalovanou uzavřena výše uvedená úvěrová smlouva. Žalobkyní předložená smlouva neobsahuje projev vůle žalované předmětnou smlouvu uzavřít vyjádřený jejím podpisem či jiným způsobem. Soud proto nárok žalobkyně posuzoval jako bezdůvodné obohacení, když v řízení bylo prokázáno, že výše uvedená právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na její účet dne 31. 7. 2017 částku 2.000 Kč a předmětná pohledávka byla postoupena žalobkyni. Soud proto uložil žalované povinnost částku 2.000 Kč žalobkyni vrátit a to včetně úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaných od 22. 8. 2017 do zaplacení a určených dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto věc posuzoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“) s ohledem na datum poskytnutí předmětné částky a vzniku bezdůvodného obohacení žalované. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla ve sporu částečný úspěch v rozsahu 87 %. Po odečtení jejího neúspěchu (13 %) od úspěchu (87 %), tak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 74 % Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za zastupování ve výši 3.000 Kč, dle § 7, bodu 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 1.000 Kč (převzetí a příprava, podání žaloby, předžalobní výzva). Dále jsou náklady řízení tvořeny 3x režijním paušálem po 300 Kč dle § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., to vše navýšeno o 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tak náklady žalobkyně činí 5.119 Kč, z čehož 74 % je 3.788 Kč.