9 C 90/2021-33 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 262.651,36 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ banka“), uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, Konsolidace půjček, [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly produktové podmínky, všeobecné obchodní podmínky banky a sazebník poplatků. Před uzavřením smlouvy banka prověřila úvěruschopnost žalovaného, když zjištěný měsíční příjem žalovaného činil 20.686 Kč a čistý příjem domácnosti 50.000 Kč. Z externích zdrojů banka zjistila, že žalovaný má závazky v celkové výši měsíčních splátek 4.535 Kč. [příjmení] vyhodnotila, že žalovaný bude schopen řádně platit měsíční splátku. [příjmení] se ve smlouvě zavázala žalovanému poskytnout částku 300.000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úroky v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 4.602,77 Kč počínaje dnem [datum] Smluvní úrok byl sjednán ve výši 7,90 % ročně. [příjmení] žalovanému dne [datum] poskytla částku ve výši 300.000 Kč. Žalovaný poslední splátku uhradil v září 2019 a následně se dostal do prodlení se splátkami splatnými v říjnu 2019, listopadu 2019, prosinci 2019 a lednu 2020. Jelikož žalovaný byl v prodlení s dvěma či více splátkami, banka úvěr ke dni [datum] v souladu s produktovými podmínkami zesplatnila. Oznámení o zesplatnění úvěru banka zaslala žalovanému dne [datum] s výzvou k uhrazení částky 269.956,49 Kč do [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě celé dlužné částky, neuhradil ovšem ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. <b>Soud učinil ve věci následující skutková zjištění</b> 4. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, Konsolidace půjček, soud zjistil, že tuto smluvní strany podepsaly dne [datum]. V uvedené smlouvě se [příjmení] zavázala žalovanému poskytnout částku ve výši 300.000 Kč tak, že prostředky ve výši 277.901,50 Kč budou zaslány na účet č. [bankovní účet] a zbývající část jistiny úvěru ve prospěch běžného účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal tuto částku bance vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 7,90 % ročně. Výše měsíční splátky byla stanovena na částku 4.602,77 Kč, součástí splátky bylo i pojištění ve výši 377 Kč. První splátka byla splatná dne [datum], další k 10. dni každého měsíce. Celkový počet splátek byl stanoven na 96. Ve smlouvě byly stanoveny poplatky ve výši 1.795 Kč za jednorázové poskytnutí úvěru, ve výši 300 Kč za prohlášení úvěru za splatný a ve výši 600 Kč za zaslání každé písemné upomínky. Součástí smlouvy byly také všeobecné podmínky banky. 5. Z všeobecných podmínek banky a produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru bylo zjištěno, že tyto jsou součástí Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, Konsolidace půjček. V produktových podmínkách je v bodu 13. a 14. sjednáno, že banka může zesplatnit úvěr, pokud se žalovaný dostane do prodlení se splácením jakékoli pohledávky banky. 6. Z listiny označené jako„ Žádost o úvěr, Konsolidace půjček – [anonymizováno]“ a potvrzení o výši příjmu žalovaného bylo zjištěno, že před uzavřením úvěru banka zkoumala schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr. Žalovaný pracoval jako [anonymizováno] u zaměstnavatele [právnická osoba] s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 20.686 Kč. Jako celkový měsíční příjem domácnosti uvedl žalovaný částku 50.000 Kč. 7. Z platební historie a výpisu z úvěrového účtu žalovaného bylo zjištěno, že banka dne [datum] vyplatila žalovanému částku v celkové výši 300.000 Kč. Žalovaný nezaplatil splátky za měsíce [anonymizována tři slova] 2019 a [anonymizováno] 2020 a ke dni [datum] dlužil bance na jistině částku 259.643,36 Kč, na smluvním úroku částku 7.008,74 Kč, na úroku z prodlení částku 22.613,36 Kč, na dlužných poplatcích částku 3.008 Kč. 8. Z listiny označené jako„ Oznámení úvěru za splatný“ bylo zjištěno, že banka zesplatnila úvěr ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k uhrazení částky 269.956,48 Kč do [datum]. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupení pohledávek bylo zjištěno, že tuto smlouvu podepsaly banka a žalobkyně dne [datum]. [příjmení] se zavázala touto smlouvou postoupit žalobkyni pohledávky a žalobkyně se zavázala za to uhradit kupní cenu, v seznamu pohledávek byla uvedena i pohledávka za žalovaným. 10. Z listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného informovala, že banka pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni a toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne [datum]. 11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval před podáním žaloby žalovaného k uhrazení celé dlužné částky a tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne [datum]. 12. Z dalších listinných důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. 13. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: [příjmení] s žalovaným podepsala dne [datum] listinu označenou jako Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, Konsolidace půjček. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný pracoval jako [anonymizováno] u zaměstnavatele [právnická osoba] s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 20.686 Kč. Jako celkový měsíční příjem domácnosti uvedl žalovaný částku 50.000 Kč. Žalobkyně vyhodnotila, že žalovaný bude schopen splácet předmětný úvěr. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala žalovanému poskytnout částku 300.000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s úrokem ve výši 7,90 % ročně, to vše v 96 měsíčnících splátkách po 4.602,77 Kč, součástí splátky bylo i pojištění ve výši 377 Kč. První splátka byla splatná dne [datum] a další splátky byly splatné vždy k 10. dni každého měsíce. Žalobkyně dne [datum] vyplatila žalovanému částku 300.000 Kč způsobem uvedeným ve smlouvě. Žalovaný ovšem nehradil úvěr řádně a včas, neboť nezaplatil splátky splatné dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splacením čtyř splátek, banka úvěr ke dni [datum] dle všeobecných a produktových podmínek zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi bankou a žalobkyní došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným žalobkyni. To bylo žalovanému oznámeno. Ke dni podání žaloby žalovaný žalobkyni dluží na jistině úvěru částku 259.643,36 Kč, na smluvním úroku částku 7.008,74 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení částku 23.310,28 Kč, na nezaplaceném pojištění částku 1.508 Kč a na poplatcích za upomínky a zesplatnění částku 1.500 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného, prostřednictvím svého právního zástupce, vyzvala k uhrazení celé dlužné částky, žalovaný neuhradil ničeho. 14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 2399 odst. 1, 2 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. Mezi bankou a žalovaným byl v souladu s § 2395 a násl. občanského zákoníku uzavřen smluvní vztah, na jehož základě poskytla banka žalovanému, po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, úvěr ve výši 300.000 Kč. Žalovaný úvěr v celé výši čerpal, avšak řádně nesplácel, když se dostal do prodlení se čtyřmi splátkami a banka úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalobkyni tak vznikl