11 C 91/2022-35 — Okresní soud v Šumperku

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.”). 2. Žalobou podanou u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 201 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 49 Kč. Žalobkyně tvrdila, že tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného za období od [datum] do [datum] s tím, že se žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] za účelem sjednání pojistného produktu odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, s počátkem pojištění ke dni [datum]. První pojistné bylo stanoveno na částku 2 240 Kč s roční splatností. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum] a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně a za období od [datum] do [datum], kdy pojistná smlouva zanikla, činí dlužné pojistné částku 601 Kč. Součástí žalované částky je rovněž poplatek za zaslanou upomínku k zaplacení ve výši 300 Kč a poplatek ve výši 300 Kč za pokus o smír po zániku pojistné smlouvy. Před podáním žaloby žalobkyně dopisem ze dne [datum] upomínala žalovaného k úhradě celé dlužné částky, žalovaný ovšem ničeho neuhradil. 3. Žalovaný se ve věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, s počátkem pojištění ke dni [datum]. Pojistné bylo stanoveno na částku 2 240 Kč s roční splatností. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum], žalobkyně upomínala žalovaného k uhrazení pojistného do [datum], což neučinil, a dne [datum] došlo k zániku pojistné smlouvy z důvodu neplacení pojistného žalovaným. Za období od [datum] do [datum] činí dlužné pojistné částku 601 Kč. Dle všeobecných podmínek má žalobkyně také nárok na poplatek ve výši 300 Kč za zaslanou upomínku k zaplacení dlužného pojistného ze dne [datum] a poplatek ve výši 300 Kč za zaslaný pokus o smír po zániku pojistné smlouvy ze dne [datum]. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky, žalovaný ovšem ničeho neuhradil. 6. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po provedeném dokazování má soud v řízení za prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] v souladu s § 2758 odst. 1 o. z., pojistnou smlouvu, v níž se žalovaný zavázal platit pojistné. Žalovaný žalobkyni pojistné nehradil řádně, a to ani po výzvách žalobkyně, proto pojištění podle § 2804 o. z. dnem [datum] zaniklo. Protože žalovaný netvrdil dřívější zánik tohoto pojištění, zavázal soud žalovaného, aby žalobkyni nedoplatek na dlužném pojistném za dobu trvání pojištění, tj. od [datum] do [datum] v celkové výši 601 Kč zaplatil, včetně poplatků spojených s upomínáním v celkové výši 600 Kč. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném dlužné pojistné i zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné uhrazeno. Žalobkyně pak tento zákonný úrok z prodlení kapitalizovala do dne [datum] částkou 49 Kč. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 201 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (u zdejšího soudu kromě této věci např. [spisová značka], [spisová značka]).