16 C 203/2022-19 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala vydání shora uvedeného rozsudku s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 3.000 Kč na základě smlouvy uzavřené dne [datum], kterou žalobkyně není schopna doložit, z tohoto důvodu se domáhá pouze vydání bezdůvodného obohacení, tedy vrácení částky 3.000 Kč, která byla žalovanému zaslána na jeho účet. Žalovaný částku 3.000 Kč nevrátil i přesto, že byl o její vrácení upomenut právním zástupcem žalobkyně výzvou ze dne [datum]. Datum splatnosti je určeno tak, že k datu odeslání předžalobní upomínky žalobkyně přičetla deset dnů, neboť se domnívá, že tento den se výzva dostala do sféry dispozice adresáta – žalovaného. Z tohoto důvodu pak požaduje úroky z prodlení od [datum] do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně pak postoupila svoje pohledávky žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a uvědomila žalovaného předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] o vzniku dluhu a vyzvala ho k tomu, aby svůj závazek vůči žalobkyni uhradil. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručitelnost, a za souhlasu účastníků pak byla věc projednána a rozhodnuta v jejich nepřítomnosti. 3. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 4. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 5. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je částečně důvodný. V řízení bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 3.000 Kč na základě smlouvy uzavřené dne [datum], kterou žalobkyně není schopna doložit, z tohoto důvodu se domáhá pouze vydání bezdůvodného obohacení, tedy vrácení částky 3.000 Kč, která byla žalovanému zaslána na jeho účet. Žalovaný částku 3.000 Kč nevrátil i přesto, že byl o její vrácení upomenut právním zástupcem žalobkyně výzvou ze dne [datum]. Datum splatnosti je určeno tak, že k datu odeslání předžalobní upomínky žalobkyně přičetla deset dnů, neboť se domnívá, že tento den se výzva dostala do sféry dispozice adresáta – žalovaného. Z tohoto důvodu pak požaduje úroky z prodlení od [datum] do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně pak postoupila svoje pohledávky žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a uvědomila žalovaného předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] o vzniku dluhu a vyzvala ho k tomu, aby svůj závazek vůči žalobkyni uhradil. 7. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dále částky 400 Kč, nezbylo soudu, než návrh částečně zamítnout, neboť z návrhu vyplývá, že žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet pouze částku 3.000 Kč. Pokud jde o zaplacení dalších 400 Kč, tak v této části je návrh nedůvodný. 8. Nárok žalobkyně také koresponduje s předloženými listinami, a to příkazem k úhradě, smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek a výzvou k plnění. 9. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci úspěšná částečně, a to v rozsahu 88 % a v rozsahu 12 % byla neúspěšná. Žalobkyni vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v rozsahu 76 %, když tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, tří úkonů právní pomoci po 200 Kč, třikrát režijní paušál ve výši 100 Kč, celkem 300 Kč Celkem s 21 % DPH pak soud přiznal žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1.131,64 Kč.